PRAGUE CITY LINE – Poznej Prahu sám

České korunovační klenoty

Co se skrývá pod pojmem korunovační klenoty? Jsou to vlastně předměty, které se používaly při slavnostní korunovaci českých králů. Jsou tvořeny Svatováclavskou korunou, žezlem, královským jablkem, korunovačním pláštěm. Tyto klenoty poté doplňují pouzdra a poduška pod korunu. Korunovační klenoty byly roku 1962 prohlášeny národní kulturní památkou. Díky tomuto příspěvku se o těchto pokladech naší vlasti dozvíte spoustu zajímavých informací, i například to, kde si je můžete prohlédnout.

Rozcestník: Královská cesta a korunovace českých králů

Svatováclavská koruna
Nejstarší z klenotů je Svatováclavská koruna, kterou si pro svou korunovaci českým králem nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. Koruna vypadá jako zlatá čelenka ze čtyř dílů. Každý z těchto dílů má na vrcholu usazenou velkou lilii. Byla vyrobena ze zlata o ryzosti 22 karátů. Všechny díly nahoře spojeny dvěma příčnými pásky, které jsou v místě, kde se kříží ozdobeny křížkem. Ze zlata jsou i závlačky, díky kterým koruna drží dohromady. Prohlédnout si na ní můžete překrásné zdobení drahými kameny a perlami, tedy celkem je na koruně umístěno 18 safírů, 1 akvamarín, 31 spinelů, 15 rubínů, 1 rubelit, 25 smaragdů a 20 perel. Další zajímavostí je, že byl do křížku a vrcholu údajně vložen trn z koruny Ježíše Krista, což prozrazuje latinský nápis na kříži. Koruna váží 2358,04 gramů a má výšku i průměr 19 cm.

Královské žezlo
Další nedílnou součástí klenotů je žezlo, které bylo vyrobeno z osmnáctikarátového zlata. Celkem je dlouhé 67 centimetrů a váží 1013 gramů. I žezlu se dostalo drahé výzdoby, která je tvořena 4 safíry, 5 spinely a 62 perlami. Rukojeť je pokryta emailovými lístky, květy a větévkami a je po obou stranách zakončena okružím s řadou perel. Hlavice žezla připomíná na první pohled tvar květu a je osazena perlami a drahými kameny.

Královské jablko
Kromě žezla drží nový král v ruce také královské jablko, které pochází nejspíše ze stejné dílny, jako žezlo. Vyrobeno je z osmnáctikarátového zlata. V průměru dosahuje 11,9 centimetrů a vysoké je 9,8. Společně s křížem na vrcholu dosahuje výšky 22 centimetrů a váhy 780 gramů. Celý tento korunovační doplněk zkrášluje 8 safírů, 6 spinelů a 31 perel a překrásný pohled zakončují tepané reliéfy.

Korunovační plášť
Poslední nezbytností k tomu, stát se králem je mít na sobě korunovační plášť. Tento byl zřejmě zhotoven pro korunovaci Ferdinanda II., tedy v roce 1617. Od tohoto roku se používal pravidelně až do roku 1836, tedy do poslední korunovace českého krále. Plášť je vyroben z luxusního hedvábného materiálu červené barvy a je lemován hermelínem, tedy kožešinou z hranostaje. Plášť nemá rukávy a vzadu prodloužený do vlečky. Díky jeho vzácnosti musí být uložen odděleně od klenotů a to ve speciálně klimatizovaném depozitáři.

Čím vším si musely klenoty projít?
Klenoty se za dobu své existence poněkud nacestovaly. Byly ukládány na různých místech, ale vždy byly ke královské korunovaci přiváženy zpět do Prahy. Korunovace se vždy konala v chrámu sv. Víta. Klenoty byly uloženy na hradě Karlštejn, poté byly převezeny na Pražský hrad. Během třicetileté války pobývaly v Českých Budějovicích. V roce 1637 byly odvezeny do císařské klenotnice ve Vídni, kde zůstaly až do roku 1791, kdy byly převezeny zpět do Prahy. Zde byly uloženy v bývalé sakristii v chrámu sv. Víta, tedy v místech současné Korunní komory.

Během prusko-rakouské války se opět podívaly do Vídně, ale pouze na jeden rok. V Čechách byly klenoty provizorně uloženy ve sklepení kaple sv. Václava. Během mobilizace před vypuknutím druhé světové války byly klenoty 20. září 1938 tajně převezeny do pobočky Národní banky v Žilině. Šestého října byly však z bezpečnostních důvodů převezeny zpět do Prahy. Němci klenoty 11. února 1944 ukryly před spojeneckými nálety do sklepení Starého královského paláce, odkud byly po osvobození Prahy v květnu 1945 vyzvednuty a navráceny do Korunní komory v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.

Zajímavost
S korunovačními klenoty je také spojena jistá legenda, která říká, že ten, kdo si korunu neoprávněně posadí na hlavu, do roka zemře. Tato pověst je spjata s osobou říšského zastupujícího protektora Reinharda Heydricha. Ten se nechal 19. listopadu 1941 vyfotografovat s korunovačními klenoty na důkaz své moci. Dne 27. května 1942, tedy zanedlouho po nasazení koruny, byl na protektora spáchán atentát, na jehož následky zemřel. Byla tato smrt opravdu důsledkem nasazení Svatováclavské koruny?

Dveře jsou opatřeny sedmi zámky
Vstupní dveře do komory jsou opatřeny sedmi zámky. Klíče k těmto zámkům mají prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hlavního města Prahy. Zámky, za kterými se poklady naší vlasti ukrývají^, jsou odemykány pouze při zvláštních příležitostech, během kterých si je může prohlédnout veřejnost.

Lucie Niebauerová

Památky Praha 1: - zde

Památky Praha 2: - zde

Rubrika Pražský hrad: -zde

Rubrika Královská cesta a korunovace českých králů: -zde

Rubrika památky Prahy :  - zde

Rubrika osobnosti Prahy :- zde

Zdarma tištěný průvodce po trasách a památkách: - zde

Stránky: Trasa Královská cesta | Zanechat komentář

« « Sochy na Karlově mostě, část V. | Tajemství Svatováclavské koruny » »

Můžete nám zanechat komentář, nebo odkázat na tento článek pomocí trackbacku.