Neviditelná výstava

Královská cesta – Kdo se mohl stát panovníkem

Jiří z Poděbrad

Důležitá problematika, která byla nutná vzít při volbě panovníka v potaz, byla problematika nástupnického práva na trůn. Jednalo se vlastně o určení osoby, která na královský trůn usedne po smrti či rezignaci současného panovníka.

-

Rozcestník: Královská cesta a korunovace českých králů

Král a císař Karel IV. na obrazu Jana očka z Vlašimi Polo – Salické právo – Prvním způsobem dědění bylo tak zvané polo – Salické právo. Podle tohoto práva měla absolutní přednost před všemi prvorozená osoba pocházející ze starší linie. Přednost měli také všichni mužští členové rodu před ženskými. Ženy se tedy mohly vlády ujmout pouze tehdy, pokud již nebyl žádný mužský člen. Příkladem této volby může být také Marie Terezie.

Salické právo – Toto nástupnické právo je založené na předchozím typu s tím rozdílem, že jsou z tohoto práva vyloučeny ženy. Na trůn nemohou nastoupit, ani pokud jsou již jediným žijícím zástupcem daného rodu.

Seniorát a juniorát – Toto právo zaručuje dědické právo pro nejstaršího člena současného vládnoucího rodu. Opakem seniorátu je juniorát, na jehož základě má právo na trůn nejmladší člen rodu.

Majorát a Minorát – Dalším tipem dědického řádu je Majorát, ve kterém je nástupnické právo přiznáno nejstaršímu z nejbližších zákonných dědiců posledního panovníka. Oproti tomu při minorátu se vlády ujímá nejmladší z nejbližších zákonných dědiců.

Král Václav II (kresba ze zbraslavské kroniky) Primogenitura

Velice důležitá je však primogenitura, při které je dědičný titul zajištěn prvorozenému. Přednost má tedy vždy prvorozený člen mužského rodu, a pokud mužský potomek není, nastupuje nejstarší žena.

Další možností nástupu na trůn, pokud jsou předchozí možnosti vyčerpány, volba či jmenování nového panovníka. Na vliv volby nového nástupce měla také závěť, sepsaná panovníkem ještě před smrtí. V testamentu vyjádřil své přání o budoucím následníkovi trůnu. O výběru nové panovníka dále rozhodovala především šlechta, v některých případech také měšťané. Důležité slovo při volbě měli vysoce postavení církevní hodnostáři, kteří posuzovali správnost voleného kandidáta a volbu tím schvalovali.

Král Jiří z Poděbrad Volba Jiříka z Poděbrad českým králem.
Po smrti mladého krále Ladislava Pohrobka na leukémii, byl zvolen českou šlechtou novým králem zemský správce Jiří z Poděbrad. Stal jsem prvním panovníkem na českém  trůnu, který nebyl královské krve a byl zvolen pouze českou šlechtou. Panování krále Jiřího bylo úspěšné a po dobu  jeho vlády se českým zemím dařilo dobře.

-

-

-

-

--

Památky Praha 1: - zde

Památky Praha 2: - zde

Rubrika Pražský hrad: -zde

Rubrika Královská cesta a korunovace českých králů: -zde

Rubrika památky Prahy :  - zde

Rubrika osobnosti Prahy :- zde

Zdarma tištěný průvodce po trasách a památkách: - zde

« « Symboly republiky: pilíře české státnosti | BETLÉMY Z LATINSKÉ AMERIKY » »

Můžete nám zanechat komentář, nebo odkázat na tento článek pomocí trackbacku.

Zanechat komentář