Pražský hrad – seznámení s historií

Pojďme společně navštívit místo spojené s bájnými knížaty , králi a prezidenty. Místo , kde se utvářely dějiny našeho státu.
Ano hádáte správně , navštívíme a snad i poznáme Pražský hrad symbol matičky Prahy , ale i České republiky.

Stránka o Pražském hradu více čtěte zde

Pražský hrad – panoramatická fotografie

Počátek
Pražský hrad byl dle dochovaných historických pramenů založen přemyslovských knížetem Bořivojem roku 880. Toto středověké hradiště bylo poté opevněno příkopem a valem z kamení a hlíny. Poté na území hradu vyrostly kostely, nejprve kostel Panny Marie, a v první polovině desátého století kostely zasvěcené svatému Jiří a svatému Vítu. Píše se tedy desáté století a Pražský hrad se stává sídlem hlavy státu, knížete a později také krále. Kromě hlav státu zde však působil i nejvyšší představitel církve, pražský biskup. Později byla v místě původní rotundy postavena bazilika svatého Víta, jež se stala hlavním hradním kostelem. A čím byla také velmi významná? Byly zde totiž uchovány relikvie světců a patronů Země. Nutno zmínit svatého Víta, Václava a také Vojtěcha.

Křížem krážem staletími

Co přinesla vláda Lucemburků?
Dalším historickým mezníkem, důležitým v historii stavby, je období čtrnáctého století, kdy na český trůn usedá rod Lucemburků. V té době se Pražský hrad, díky osobě Karla IV., poprvé stává císařskou rezidencí a zároveň sídlem panovníka Svaté říše římské. Hrad v té době prodělal rozsáhlé rekonstrukce, kdy byl přestavěn královský palác a posíleno hradní opevnění. Stavební práce se nevyhnuly ani chrámu svatého Víta, který začal získávat gotickou podobu.

Od husitství k Jagelloncům
Nastává období husitských válek, které nebylo pro Hrad nijak příznivé. Po desetiletí nebyl nikým obýván, což se výrazně podepsalo na hradních budovách a na opevnění, které začaly pomalu chátrat. V roce 1483 začalo opět svítat na lepší časy. Na trůn usedá dynastie Jagellonců, která se na Hradě usídlila. Chátrající zdi byly opět opraveny a dokonce vyrostly nové obranné věže Prašná věž, Nová bílá věž a také Daliborka. Dále došlo k přestavbě a rozšíření královského paláce. Zajímavostí je, že v té době byl nádherný Vladislavský sál považován za největší světský klenutý sál tehdejší Evropy.

Na trůn usedají Habsburkové
Renesanční háv si Hrad oblékl díky další vládnoucí dynastii, tedy Habsburkům. V té době byla založena Královská zahrada, která se dočkala největšího rozmachu v šestnáctém století. Z tohoto období pochází stavby, které měly sloužit především pro zábavu panstva, jimiž byl letohrádek, míčovna, střelnice a také lví dvorek. Jistých úprav se dočkal také královský palác a katedrála, a podél jižních hradeb začaly vznikal zcela nové obytné budovy. Za vlády císaře Rudolfa II. se stalo sídlo centrem vzdělanců a učenců z celého světa. Díky tomu dal císař zbudovat severní křídlo paláce s dnešním známým Španělským sálem, kam si ukládal své bohaté umělecké a vědecké sbírky.

O období slávy a rozkvětu se však nedá hovořit v roce 1618, kdy Pražská defenestrace zahájila dlouhé období válek. Během bojů došlo k velkému poškození a také vyloupení chlouby hlavního města. Druhá polovina osmnáctého století s sebou přináší poslední rozsáhlou přestavbu panovnického sídla, kdy se Pražský hrad stává reprezentačním sídlem zámeckého typu, i přes skutečnost, že hlavním městem říše byla v té době rakouská Vídeň. Hrad tedy po několikáté ve své dlouhé historii začal chátrat a sbírky panovníka Rudolfa II. byly postupně rozprodávány.

Rozcestníky všech památek: ZDE

Opět sídlem císaře
Po roce 1848 opět hradní zdi ožily, neboť se Hrad stal sídlem císaře Ferdinanda V. V tomto období byly zaznamenány další stavební úpravy, během kterých byla přestavěna kaple svatého Kříže na II. nádvoří a také byl upraven Španělský sál a Rudolfova galerie. Dostavbě se nevyhnula ani katedrála, která byla dokončena až v roce 1929.

Hlava státu zpět na Hrad
Máme tu období vzniku samostatné Československé republiky, pro upřesnění rok 1918, a Pražský hrad se opět stává sídlem hlavy státu. O úpravy, které byly pro nástup prezidenta nezbytné, se výborně postaral v roce 1920 slovinský architekt Josip Plečnik. Tento odborník na slovo vzatý významným způsobem přispěl k současné podobě Pražského hradu.

Šance pro mimopražské. Vychutnejte si Prahu a odhalte tajemství Pražského hradu se slevou 64%

Speciální a velmi výhodná nabídka pro naše mimopražské čtenáře. Navštivte Pražský hrad, projděte si areál včetně nejvýznamějších památek a jedinečných galerií a odhalte jeho tajemství! Zajistili jsme pro Vás exkluzivní slevu na ubytování a vstupné 64%

» Pokračování »

Současná situace
V současné době na Hradě probíhají rekonstrukce, díky kterým má být Pražský hrad otevřen veřejnosti. Po roce 1989 byly zpřístupněny některé, do té doby uzavřené prostory areálu, jako například Královská zahrada s Míčovnou, jižní zahrady, Císařská konírna, Tereziánské křídlo Starého královského paláce. Dnes se mimo sídla hlavy státu považován za velice významnou kulturní a historickou památkou. Jsou zde uchovávány korunovační klenoty, pozůstatky českých králů, vzácné křesťanské relikvie, umělecké poklady a také množství významných historických dokumentů.