2018 Hunter Game - Golem

Eliška Krásnohorská – spisovatelka a emancipovaná bojovnice za práva žen

Jan Vilímek - Eliška Krásnohorská

Alžběta Pechová byla českou, velice významnou spisovatelkou, básnířkou a mimo jiné překladatelkou. Že vám toto jméno nic neříká? Jedná se totiž o vlastní jméno autorky známých děl, jako například Ke slovanskému jihu nebo z Máje žití. Eliška Krásnohorská se narodila v Praze 18. listopadu 1847 v řemeslnické rodině. Měla sedm sourozenců. Po otcově smrti se rodina přestěhovala do Plzně, odkud se Krásnohorská po sedmi letech vrátila opět do Prahy. Její matka byla velice silná žena, a i při výchově osmi dětí dokázala Elišce poskytnout velmi dobré vzdělání.

Eliška získala velice dobré vědomosti v pražském ústavu Svobodově a s pomocí svých bratrů i přátel tyto znalosti a dovednosti postupně rozšiřovala. Většinu svých znalostí však Eliška Krásnohorská - socha na Karlově náměstízískala samostudiem. Rozvíjela i svou kreativitu, jelikož se naučila se i hře na klavír a malovat. Eliška Krásnohorská byla velice učenlivá a odhodlaná. Od mládí však bohužel trpěla vážnou revmatickou chorobou, která jí v posledních letech života velmi ztěžovala úspěšnou literární činnost. Do literatury i do ženského emancipačního hnutí ji uvedla spisovatelka Karolina Světlá, nejprve jako redaktorku Ženských listů, a později se Eliška stala starostkou Ženského výrobního spolku. Díky angažovanosti v těchto spolcích se významně podílela v boji zlepšení podmínek vzdělání pro dívky a ženy. Krásnohorská se podílela na založení prvního dívčího gymnázia v Rakousku, Minervy (1890). Vedle básnické a kritické tvorby psala také libreta k operám, knihy pro mládež a překládala z cizích literatur.

Svoji uměleckou dráhu odstartovala článkem pro obrozenecký časopis Lumír. Za umělecky nejpřesvědčivější sbírku je považována sbírka s roku 1873 s názvem Ze Šumavy, s proslulou básní „Chodská“. Zajímavé je, že dnes jen málokdo umí vyjmenovat některá její díla, nicméně mezi svými současníky byla Krásnohorská uznávanou básnířkou a kritičkou a patřila mezi nejčinorodější postavy své doby. Kromě již zmíněné sbírky Ze Šumavy vydala i mnoho dalších souborů, mimo jiné Letorosty, Rozpomínky, Z máje žití.

Do dějin se zapsala mimo jiné ženskými romány Svéhlavička a Célinka. Elišku Krásnohorskou si však připomínáme hlavně pro její psaní libret, k operám významných českýchEliška Krásnohorská - libreto Hubicka skladatelů. Mezi nejznámější patří Hubička, Tajemství, Čertova stěna, Viola – autorem opery je Bedřich Smetana, dále libreta k operám Karla Bendla – Břetislav, Karel Škréta, Dítě Tábora a také libreto k opeře Zdeňka Fibicha s názvem Blaník.

Tímto však činnost Elišky Krásnohorské nekončí. Zasloužila se o množství překladů světových autorů, mezi které patří Alexandr Sergejevič Puškin, Boris Godunov, Adam Mickiewicz, libreto Bizetovy opery Carmen a překlad neznámější díla autora George Gordon Byron – Childe Haroldova pouť, z roku 1890.

Nejrozsáhlejší součást díla Elišky Krásnohorské tvoří próza, většinou romanticky založená. Později však u ní začala převazovat tvorba pro děti. Dětská tvorba byla v době Elišky Eliška Krásnohorská - Z pohádky do pohádkyKrásnohorské vlastně ještě neznámým fenoménem, nikdo dětem jako konzumentům literatury nevěnoval pozornost a původní česká četba určená těm nejmenším či dospívajícím byla jednak málo častá, jednak nepříliš kvalitní. Krásnohorská tedy působila v této oblasti poměrně osvětově, stejně jako v oblasti ženského hnutí, ve kterém se angažovala spolu se svou přítelkyní Karolínou Světlou. Mladé příznivce si získala díly: Z pohádky do pohádky, Mateřídoušky, Pohádky zimního večera a Do proudu žití.

Eliška Krásnohorská získala roku 1922 čestný doktorát na Univerzitě Karlově. O jejím dalším životě už toho moc nevíme. Zemřela v Praze 26. listopadu 1926.

Elišku Krásnohorskou si můžete připomenout sochou na Karlově náměstí. GPS: 50.076088 , 14.419704, tato socha je součástí projektu osobnosti

Trasa Prague City Line -více zde

Více informací : rubrika osobnosti Prahy zde

Tištěný průvodce Praha 2 : zdarma ke stažení zde

« « Vietnam se dá najít i na Florenci | Botanická zahrada Univerzity Karlovy – bez bariér » »

Můžete nám zanechat komentář, nebo odkázat na tento článek pomocí trackbacku.

Zanechat komentář