PRAGUE CITY LINE – Poznej Prahu sám

Tip na výlet – Pražské nábřeží

Tento výlet historickým srdcem Prahy povede po pražském vltavském nábřeží kolem mnoha významných památek. O zajímavosti zde opravdu nebude nouze a my vás při procházce po nábřeží upozorníme na historické poklady v okolí. Věříme, že příjemná procházka po pražském nábřeží vás obohatí o spoustu nových informací a příjemných zážitků.

 

kudy výlet vede

Revoluční – Ministerstvo obchodu a průmyslu – Anežský klášter – Právnická fakulta UK – Rudolfinum– Klementinum – Karlův most – Novotného lávka – Národní divadlo – Slovanský ostrov – Mánes – Tančící dům – Zídkovy sady – Emauzy – Podskalská celnice – Vyšehrad

délka trasy: 6 km

! Novinka: Elektronická publikace výletu ke stažení zde:

Výlet v Praze  - Pražské nábřeží

mapa výletu

http://maps.google.cz/maps/ms?msa=0&msid=202947159415092968266.0004abdd1150b660b37b2

Legenda k mapě:

Modrá čísla v kroužku -  památka nebo zajímavé místo na trase
Červená postel -  doporučené ubytování v okolí
Bílá vidlička a nůž - doporučené restaurace a kavárny v okolí
Modrá čára – doporučená trasa výletu
Žlutá čára – alternativní trasa výletu

Začátek
Dnes se společně vypravíme na procházku po vltavském nábřeží, které je lemováno mnoha významnými památkami. Naše putování započneme u budovy Ministerstva průmyslu a obchodu. Od zastávky Dlouhá třída ujdeme necelých 200 metrů k budově, která se nachází v blízkosti Štefánikova mostu.

 

……………………………………………………………

Ministerstvo průmyslu a obchodu
Budova sídla Ministerstva průmyslu a obchodu zaujímá dominantní postavení na pražském nábřeží. Vznikla v roce 1928 zásluhou architekta Josefa Fanty. V roce 1934 zde bylo slavnostně otevřeno sídlo tehdejšího Ministerstva průmyslu, obchodu a živností a Patentního úřadu. Stavba má tři patra a obdélníkový půdorys. Hlavní vchod vystupuje do popředí a v horní části je ukončen několika sochami v nadživotní velikosti. Ty mají symbolizovat Průmysl, Obchod, Řemesla a Plavbu. Sochařská výzdoba budovy obsahuje celkem sto dvacet soch. Budově Ministerstva dominuje především prosklená kupole na samotném vrcholku stavby, a mohutné věže po stranách.

Adresa:
Na Františku 32
110 15  Praha 1

GPS: 50.09282,14.426238

Budova není běžně veřejnosti přístupná

……………………………………………………………

 

Kudy dál
Projdeme vlevo  kolem Ministerstva a na rohu budovy se nachází přechod. Ještě než se přemístíme na druhou stranu silnice, prohlédneme si rozsáhlý komplex Anežského kláštera. Po přechodu se vydáme na druhou stranu rušné vozovky, kde započne naše putování, protože právě zde sejdeme dolů k řece na pražské Nábřeží. Vydáme se vlevo kolem zakotvených lodí, které budou po většinu času lemovat naši trasu. V sousedství kláštera můžeme dále spatřit Nemocnici Na Františku či sportovní areál.

……………………………………………………………

Anežský klášter
Anežský klášter byl založen v roce 1233 Anežkou Přemyslovnou a králem Václavem I. Svatá Anežka Česká zde založila ženský klášter klarisek, ke kterým se později připojil mužský konvent menších bratří. Hlavní dominantou komplexu, kterou si při procházce klášterním komplexem můžete prohlédnout, je klášterní kostel svatého Františka. V areálu se dále nachází klášterní kuchyně, kaple svaté Maří Magdalény, dále pak kostel svatého Salvátora, kaple svaté Barbory či dům abatyše. V klášterním komplexu se nachází významné královské pohřebiště. Poslední odpočinek zde nalezl například král Václav I., Anežka Česká, Anežka Přemyslovna, Kunhuta Haličská. V současnosti v klášteře sídlí jedna ze sekcí Národní galerie v Praze. Při zastávce si zde máte možnost prohlédnout expozici s názvem Středověké umění v Čechách a střední Evropě 1200–1550.

Adresa:
U Milosrdných 17, 110 00 Praha 1

Otevírací doba: Otevřeno denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin.

Vstupné: Základní: 150,- Snížené: 80,- Rodinné: 200,-

GPS: 50.092514,14.424833

……………………………………………………………

Kudy dál
Cesta, lemující vltavský břeh, nás zavede k první mostu na trase, kterým je Čechův most. V blízkosti mostu na náměstí Curieových se rozprostírá významný Hotel InterContinental Praha. Přímo naproti hotelu uvidíme historickou budovu Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

……………………………………………………………

Právnická fakulta UK
Historická budova Právnické fakulty Univerzity Karlovy na pražském nábřeží, byla postavena v roce 1926. Podle projetu Jana Kotěry a Ladislava Maňocha vznikla tato překrásná novoklasicistní stavba. Pozoruhodný je mimo jiné interiér fakulty s dominantním vstupním vestibulem. Zde jsou po stranách umístěny vysoké pilíře obložené mramorem. Celý prostor je osvětlen skleněným pásem u stropu. Hlavní dvorana fakulty představuje třípatrový prostor, který je v přízemí fakulty obložený žulou a shora krytý skleněnou střechou.

Právnická fakulta je jednou ze čtyř klasických fakult Univerzity Karlovy. Fakulta práv byla založena již v roce 1348. V současnosti má fakulta šestnáct kateder a pět ústavů a vyučuje se zde pětiletý magisterský a tříletý doktorský program.

Adresa:
náměstí  Curieových 7
116 40 Praha 1

GPS: 50.091533,14.417076

Budova není běžně veřejnosti přístupná

……………………………………………………………

Kudy dál
Po Dvořákovo nábřeží se vydáme od Právnické fakulty kolem budovy Českého vysokého učení technického, kde sídlí fakulta jaderná a fyzikálního inženýrství. Pohlédneme-li na druhý břeh Vltavy, uvidíme přímo naproti Strakovu akademii –  Úřad vlády České republiky. Nad ním se tyčí Kramařova vila – sídlo premiéra české republiky.  Od Právnické fakulty přijdeme po dvou stech metrech na zatravněnou plochu parku . Jedná se o Alšovo nábřeží, které je umístěno vedle honosné budovy Rudolfina.

 

……………………………………………………………

Rudolfinum
Pražské Rudolfinum bylo vystavěno v letech 1876 – 1881. Stavba je dílem architekta Josefa Zítka a také stavitele Josefa Schulze. Novorenesanční budova dostala svůj název Rudolfinum na počest následníka habsburského trůnu, arcivévody Rudolfa. Rudolfinum vzniklo jako kulturní budova pro pořádání významných společenských akcí. Jak si můžete sami povšimnout, je výzdoba fasády, ale také interiéru velmi bohatá. Podíleli se na ní totiž nejznámější čeští umělci té doby. Od roku 1919 se Rudolfinum stalo sídlem tehdejší Poslanecké sněmovny. Roku 1940 však bylo přebudováno zpět na kulturní palác, kdy ke kulturním účelům slouží dodnes. Kromě výstavních a jiných reprezentativních prostor, dominuje budově tzv. Dvořákova síň. Tato nejvýznamnější prostora, unikátní nejen pro překrásnou výzdobu a dokonalou akustiku, je dějištěm významných koncertů a jiných společenských akcí. V současné době je budova sídlem České filharmonie a Galerie Rudolfinum.

Adresa:
Alšovo nábřeží 79/12
110 00 Praha 1 – Staré Město

GPS: 50.089791,14.415413

Budova není běžně veřejnosti přístupná – pouze v rámci koncertů

……………………………………………………………

Kudy dál
Jakmile si Rudolfinum prohlédneme, budeme pokračovat dál. Budeme se dále držet Vltavy a po schodech vystoupáme na Mánesův most. Zde se nám otevře krásný pohled na Pražský hrad My most přejdeme a budeme dál pokračovat po nábřeží ke Karlovu mostu. Tato cesta patří mezi nejkrásnější, protože nám umožňuje obdivovat krásné památky Malé strany na druhém břehu řeky. Náhle se, ale cesta prudce zlomí doleva a přivede nás před areál Klementina do ulice Křižovnické. Zde se dáme doleva Křižovnickou ulicí podél linky tramvaje až na Křižovnické náměstí. Po levé straně se stále rozprostírá monumentální komplex Klementina (druhého největšího komplexu budov po Pražském hradu).

……………………………………………………………

Klementinum
Nyní jsme zastavili na Křižovnickém náměstí. Po vaší levici se rozprostírá Klementinum, které je díky své rozloze, považováno za jeden z největších stavebních komplexů v Evropě. Jedná se o nejstarší a největší jezuitskou kolej v Čechách. Tento ranně barokní komplex byl postaven jezuitským řádem v letech 1653–1726. Kromě kolejí zde byly vybudovány učebny a rozlehlé sály. Mimo jiné zde sídlila jedna tehdejších největších knihoven a také zde byla provozována jedna nejvýznamnějších tiskáren své doby. V areálu se kromě ubytovacích a učebních prostor nacházely také hospodářské a náboženské stavby. Proto byste při návštěvě Klementina neměli vynechat prohlídku kostela svatého Salvátora, svatého Klimenta, Vlašskou kapli Nanebevzetí Panny Marie či unikátní Zrcadlovou kapli. V roce 1722 byla v Klementinu založena významná astronomická observatoř. Dalším významným rokem v dějinách Klementina byl rok 1752, kdy zde začala být prováděna hydrometeorologická měření a pozorování. Od roku 1882 v Klementinu sídlila Filozofická a Teologická fakulta Karlo-Ferdinandovy univerzity. V současné době zde sídlí Národní knihovna České republiky, která obsahuje množství cenných unikátů. V astronomické věži od roku 1775 nepřetržitě pracuje meteorologická observatoř, která již více než dvě stě let měří a zaznamenává klimatické změny v Praze.

Z důvodu rekonstrukce jsou dočasně zrušeny prohlídky, koncerty a jiné akce.

Adresa:
Křižovnické náměstí 1040/4
110 00 Praha-Staré Město

GPS: 50.086174,14.414663

……………………………………………………………

Kudy dál
V okolí Křižovnického náměstí se nachází mnoho významných historických památek. Kromě Klementina si máte možnost prohlédnout Kostel Nejsvětějšího Salvátora, který je považován za jednu z nejcennějších raně barokních památek staveb v Praze. Dominantou náměstí je nepochybně Staroměstská mostecká věž, která je jakousi vstupní branou na Karlův most.

 

……………………………………………………………

Karlův most
Naproti Klementinu, za Staroměstskou mosteckou branou, můžete spatřit další světový unikát. Karlův most je nejvýznamnější gotická památka staré Prahy, a v současné době patří k nejzachovalejším středověkým mostům Evropy. Most byl postaven za vlády Karla IV. v roce 1357. Dále je Karlův most druhý nejstarší dochovaný most v České republice. Unikátní stavba je dílem významného stavitele Petra Parléře. Díky své bohaté sochařské výzdobě patří mezi nejkrásnější mosty světa, proto byste při procházce po pražském nábřeží, neměli prohlídku mostu vynechat. Máte tak jedinečnou možnost, prohlédnout si ojedinělé sochy světců, které zhotovili významní barokní sochaři. Karlův most se také nachází na trase Královské cesty. Jednalo se o trasu, kudy projížděly korunovační průvody českých panovníků, směrem na Pražský hrad, kde slavnostní ceremoniál probíhal. Z Karlova mostu se také otevírá překrásný výhled na významné pražské památky.

Adresa:
Karlův most
Praha 1  – Staré Město

GPS: 50.086193,14.413507

……………………………………………………………

Kudy dál
Z náměstí projdeme podchodem pod klubem Karlovy lázně. Podchod je plný obchodníků se suvenýry či občerstvením. V těchto místech vám doporučujeme střežit pečlivě své peněženky, protože je v podchodu často soustředěno velké množství lidí, a proto je místo oblíbeným lákadlem kapesních zlodějů. Ještě než se z podchodu vydáme na Smetanovo nábřeží, odbočíme vpravo a uděláme se menší zastávku na Novotného lávce.

……………………………………………………………

Novotného lávka
Ojedinělý výhled na Karlův most se vám naskytne z Novotného lávky. Lávka je umístěna přímo nad hladinou řeky Vltavy. Dle historických pramenů na těchto místech ve čtrnáctém století stávalo několik mlýnů. Tyto budovy byly později přestavěny a dnes se na Novotného lávce nachází klub Karlovy lázně a Muzeum Bedřicha Smetany. Lávce dominuje Staroměstská vodárenská věž a pomník hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Nezapomeňte si povšimnout jedné zajímavosti. Pod Novotného lávkou a především pod budovami, protéká řeka Vltava.

Adresa:
Novotného lávka 200/3
110 00 Praha-Staré Město,

GPS: 50.085351,14.413241

……………………………………………………………

Kudy dál
Po Smetanově nábřeží budeme pokračovat podél řeky. Po 50 až 100 metrech od Novotného lávky je místo odkud pocházejí nejkrásnější fotografie panorama Hradčan a Karlova mostu.  Ale nezapěňme se podívat i na levou protější stranu,  kde se tyčí monumentální vrch Petřín se známou rozhlednou a pod ním u vody  bílá budova Sovových mlýnů. Po  kouzelném pohledu na Hradčany pokračujeme podél řeky k dalšímu mostu. Asi v půli cesty vlevo uvidíte parčík s podivnou šípovitou fontánou. Jedná se o park Národního probuzení a v jejím středu je Krannerova kašna. My stále pokračujeme k další křižovatce.  Na této rušné křižovatce vyčkáme na zelenou barvu semaforu a přejdeme k Národnímu divadlu. Dříve, ale než křižovatku přejdeme podívejte se na druhou stranu, kde uvidíme nejznámější pražskou kavárnu – Slavie.  A ptáte se, jaký most jsme přešli? Jedná se o Most Legií, který představuje důležitou spojnici mezi Starým městem a Malou stranou.

……………………………………………………………

Národní divadlo
Nedaleko vltavského břehu se pyšní stavba, která patří mezi velice významné stavby a především mezi národní dědictví. Základní kámen Národního divadla byl položen v roce 1868. Stavba probíhala pod vedením architekta Josefa Zítka. Na bohaté výzdobě interiéru pracovala řada významných českých umělců té doby, jako Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Josef Václav Myslbek, Václav Brožík a další. Nešťastná náhoda se stala při stavebních pracích 12. srpna roku 1881, kdy se v budově Národního divadla rozpoutal obrovský požár. Plameny pohltily značnou část divadla. Díky veřejné sbírce bylo divadlo opraveno a v roce 1883 znovu otevřeno. Během historie Národního divadla se na jevišti vystřídalo množství významných umělců. V současnosti se pod střechou Národního divadla nacházejí čtyři hlavní umělecké soubory, kterými jsou opera, činohra, balet a Laterna magika. Národní divadlo spravuje dále čtyři scény, a to Národní divadlo, Stavovské divadlo, Nová scéna a Divadlo Kolowrat. Diváci tak mají možnost shlédnout přestavení nejvýznamnějších domácích i zahraničních umělců, a to tvorbu jak klasickou, tak moderního ražení.

Adresa:
Ostrovní 1,
112 30 Praha 1

GPS: 50.081296,14.413467

Budova není běžně veřejnosti přístupná – pouze v rámci divadelního představení

……………………………………………………………

 

Kudy dál
Národní divadlo v současnosti prochází rekonstrukcí a stavební práce se nevyhnuly ani okolí divadla. Proto je cesta podél Vltavy momentálně neprůchozí. Ale naší procházce to nezabrání, proto staveniště obejdeme z druhé strany. Projedeme tedy v místě mezi Národním divadlem a Laternou Magikou. Tato cesta nás vyvede na konec staveniště, kde můžeme opět nerušeně pokračovat v cestě, tentokrát po Masarykově nábřeží. Zde máme možnost se rozhodnout, jestli budeme pokračovat dále po nábřeží k Mánesu anebo přejdeme lávku na Slovanský ostrov – lidově nazývaný Žofín.

……………………………………………………………

Slovanský ostrov – Žofín:
Praha – Slovanský ostrov byl mezi pražským obyvatelstvem považován za matku pražských ostrovů na Vltavě. Místní mu však neřeknou jinak, než Žofín. Je ale také jeden z nejmladších. Ostrov nejspíše vznikal mezi 17. a 18. stoletím náplavami, které přinášela v průběhu času řeka. Nejdříve vznikaly malé ploché ostrůvky a ty se pak s časem přirozeně a přírodně spojovaly v celek. Zlomem pro vývoj na ostrově byl rok 1830, kdy ostrov zakoupil mlynář Václav Antonín Novotný a postavil tady rodinný dům a místo starého dřevěného hostince patrovou budovu restaurace a ještě lázně. Ty měly dvě části, vanovou a parní. Byly to čtyři budovy s klasicistní fasádou a zanikly již na přelomu 20. a 30. let 20. století.

Restaurace už tenkrát měla taneční sály. Prvním otevíracím dnem tanečního sálu byl 30. květen 1837, kdy se v něm pořádal první bál. Nejen budova na ostrově skvěla novotou a byla atrakcí pro Pražany. Novotný nechal v téže době předělat a upravit celý ostrov od vyhlídky v severním cípu až po vysázení dalších stromů.

Současnost:
V dnešní době je na ostrově krásný palác Žofín, kde se pořádají nejprestižnější kulturní a taneční akce. Dále zde najdete venkovní restauraci, dětské hřiště a plně funkční elektrický vláček pro děti.

Adresa:
Slovanský ostrov 226/8
110 00, Praha 1

GPS: 50.079007,14.412817

……………………………………………………………

Kudy dál:
Doporučujeme Vám příjemnou cestu přes Slovanský ostrov. Zejména děti Vám budou vděční.Najdete zde příjemnou restauraci, ale zejména dětský elektrický vláček – Český lvíček. Samozřejmostí je i dětské hřiště. Po chvilce hraní budeme pokračovat dále ostrovem ke stavbě Mánes. Mánes projdeme lávkou nad vodou a dostaneme se zpět na nábřeží.

……………………………………………………………

Mánes
Nad funkcionalistickým komplexem Mánes se do výše tyčí mohutná věž, která jistě při procházce upoutá vaši pozornost. Jedná se o Šítkovskou vodárenskou věž, která zde byla vystavěna v šestnáctém století, a nahradila tak původní dřevěnou věž. Stavba dosahuje do výšky sedmačtyřicet metrů. Vodárenská věž zajišťovala rozvod vody z Vltavy do kašen a domů na Novém a Starém Městě pražském. Ke svému účelu sloužila až do roku 1848. Na konci devatenáctého století bylo demontováno vodárenské zařízení. Údajně byla ve věži v roce 1989 objevena tajná pozorovatelna Státní bezpečnosti (Stb). V blízkosti vodárenské věže se nachází budova Spolku výtvarných umělců Mánes. Tento komplex vystavěl Spolek v letech 1928–30. Funkcionalistický komplex restaurace, klubovny a výstavní síně navrhl Otakar Novotný. Dodnes se zde konají výstavy a společenské akce.

Adresa:
Masarykovo nábřeží 250/1
110 00 Praha-Nové Město

GPS: 50.077427,14.414078

Je zde možno prohlédnout restauraci a galerii Mánes

……………………………………………………………

Kudy dál
Od vodárenské věže bude naše cesta pokračovat po mírném svahu dolů k řece. Na hladině plavou kachny a labutě, které čekají na to, až jim lidé hodí něco dobrého k jídlu. Po pár metrech natrefíme na zastávku pražského přívozu, který převáží turisty po řece. Most, pod kterým jsme k zastávce prošli, se nazývá Jiráskův most. V blízkosti mostu je opět velmi rušná křižovatka, na jejímž rohu stojí velmi zvláštní stavba, známá jako Tančící dům. Další zajímavostí je, že úzký dům nalepený přímo k Tančícímu domu, patřil a snad i patří rodině prezidenta Havla.

 

……………………………………………………………

Tančící dům
Na konci Jiráskova náměstí stojí pozoruhodná stavba, která jistě neunikne vašemu pohledu. Tančící dům, zvaný také Ginger and Fred, vznikl v roce 1996. Název byl odvozen od proslulých meziválečných tanečníků Freda Astaira a Ginger Rogersové. O stavbu se zasloužili významní světoví architekti. Tato poněkud asymetrická stavba vyvolává u kolemjdoucích řadu diskusí. Zajímavé je také zcela nepravidelné umístění oken. Stavba má celkem devět podlaží a nalezneme zde především kanceláře, ale také luxusní kavárnu či restauraci.

Adresa:
Rašínovo nábřeží 1981/80
120 00 Praha 2 – Nové Město

GPS: 50.075551,14.414078

Budova není běžně veřejnosti přístupná – možnost navštívit restauraci

……………………………………………………………

 

Kudy dál
Po prohlídce Tančícího domu nás kroky povedou stále při hladině Vltavy. Na nábřeží je umístěno množství laviček, kde se můžete posadit a prohlížet si okolní památky. Po pěti minutách chůze přijdeme k Palackého mostu, který spojuje Palackého náměstí s druhým pražským břehem. Dominantou náměstí je, v současnosti restaurovaný, památník Františka Palackého. Budova za památník je sídlem Ministerstva zdravotnictví. Po pár metrech chůze přijdeme k zatravněnému parčíku, který se nazývá Zítkovy sady.

 

……………………………………………………………

Zítkovy sady
Zítkovy sady jsou oblíbeným místem k odpočinku. Díky dokonalé údržbě zeleně a množství laviček, jsou právě sady vyhledávaným místem. Na Palackého náměstí je důležitá dopravní křižovatka a právě v Zítkových sadech si lidé často krátí dlouhou chvíli při čekání na dopravní spoj. Hlavní dominantou sadů je, kromě sídla Ministerstva práce a sociálních věcí, pomník věnovaný československým legionářům a obětem I. světové války.

Adresa:
Zítkovy sady
128 00 Praha 2

GPS: 50.072524,14.415003

……………………………………………………………

Emauzy
Dvě špičaté věže, které můžete ze Zítkových sadů vidět, patří nedalekému Emauzskému klášteru. Klášter vznikl v roce 1347 jako klášter řádu slovanských benediktinů. Klášter založil panovník Karel IV., ostatně jako další památky Nového Města. Klášter, skládající se několika budov a rajského dvora, byl učen především pro mnichy benediktiny, kteří k nám byli povoláni z Dalmacie a Chorvatska, jejichž liturgickým jazykem byla staroslověnština, kterou k nám přinesli misionáři Cyril a Metoděj. Unikátní je také výzdoba kláštera. Nástěnné malby v jeho interiéru patří mezi nejvzácnější památky české gotiky. Zajímavostí je, že ačkoliv jsou obě věže stejně vysoké, při delším zadívání vám bude připadat, že jsou každá jinak vysoká.

Adresa:
Na Slovanech
128 00 Praha 2

GPS: 50.072731,14.418117

Možno navštívit kostel při bohoslužbách

……………………………………………………………

Kudy dál
Po osmi stech metrech procházky po Rašínově nábřeží, přijdeme do blízkosti železničního mostu, v jehož blízkosti je soustředěno mnoho zajímavých staveb. Most vede pod Vyšehradem přes Vltavu až na Smíchov. Mostní konstrukce je tvořena tvořeno mohutnými železnými oblouky a každou chvíli zde můžete vidět projíždějící vlak. Nedaleko mostu uvidíme Podskalskou celnici a na protější straně významné kubistické domy.

……………………………………………………………

Podskalská celnice
V Podskalské celnici na pražské Výtoni nalezneme velmi zajímavé muzeum, jehož sbírky jsou spojeny s Vltavou a Podskalím. Jsou zde umístěny expozice s názvem Voroplavba na Vltavě, Z dějin Podskalí, Nákladní plavba na Vltavě a Pražská osobní paroplavba. Budova, ve které expozice Muzea Hlavního města Prahy sídlí, je posledním zachovaným zbytkem starobylé rybářské osady Podskalí, která se v těchto místech nacházela. Osada zde existovala již od dvanáctého století.

Adresa:
Rašínovo nábřeží 412, 128 00 Praha 2
otevřeno: denně kromě pondělí 10.00–18.00 hod.

GPS: 50.067842,14.415413

……………………………………………………………

Významné domy pod Vyšehradem
Významnou památkou v blízkosti Podskalské celnice, jsou tři významné vily, které patří mezi cenné architektonické skvosty. První z nich je secesní rohová vila Na Libušince. Vila byla postavena secesním a kubistickým architektem Emilem Králíčkem. Vila tvoří tvar nepravidelného pětiúhelníku, ke kterému je napojeno přízemní křídlo. V dominantním trojúhelníkovém štítu si můžete povšimnout nápisu Na Libušince. Dalším unikátním dílem je kubistická vila Pod Vyšehradem. Stavba je dílem Josefa Chochola. Vila je dokonalým reprezentantem kubistického umění. Svědčí o tom především její dynamika a nepravidelnost. Ojedinělé je především průčelí domu a malou upravenou předzahrádkou. Poslední pozoruhodnou stavbou je tzv. Sequensova vila, neboť zde právě tato rodina žila. Stavba je dílem architekta Otakara Novotného. Stejně jako první dům, i tento má tvar nepravidelného pětiúhelníku. V bočním křídle se v minulosti nacházelo rehabilitační středisko a dětské jesle

Secesní vila Na Libušince
Rašínovo nábřeží
Praha 2-Vyšehrad

GPS: 50.066552,14.415425

Kubistická vila pod Vyšehradem
Libušina
Praha 2-Vyšehrad

GPS: 50.066826,14.415811

Sequensova vila
Vnislavova
Praha 2-Vyšehrad

GPS: 50.067022,14.415889

……………………………………………………………

Kudy dál
Odtud budeme pod železničním mostem pokračovat po Rašínově nábřeží dalších dvě stě metrů, kdy cesta po nábřeží končí. Zde vystoupáme vzhůru, půjdeme pár minut po chodníku, který je vyhrazení pro pěší a cyklisty a poté projdeme Vyšehradským tunelem.  Tunel zdobený věžičkami prochází skrz vyšehradskou skálu. Od tunelu pokračujeme po chodníku kolem menšího přístavu pro lodě. Držte se raději u zábradlí, protože cesta patří mezi oblíbené cyklotrasy, a proto zde projíždí mnoho sportovců. Po osmi minutách chůze přijdeme k překrásné novoklasicistní budově.

……………………………………………………………

Podolská vodárna
Zajímavou památkou na naší trase je Podolská vodárna. Jedná se o významnou historickou budovu vodárenského zařízení. Tato cenná stavba vznikla ve dvacátých letech dvacátého století podle projektu Antonína Engela. Vodárna byla vystavěna v novoklasicistním stylu a v dnešní době je památkově chráněna. V současnosti však vodárna slouží pouze jako záložní zdroj vody nebo je využívána jako pomocná úpravna vody.

Adresa
Podolské nábřeží 10
147 00 Praha 4

GPS: 50.058007,14.419936

……………………………………………………………

Kudy dál
Kolem vodárny projedeme Vodárenskou ulicí směrem k cíli naší dnešní procházky. Na konci ulice odbočíme vlevo. Podolskou ulicí projdeme na její konec, kde na ni navazuje ulice Pod Vyšehradem. Název ulice nás uklidňuje, že jdeme správným směrem. Po pár metrech uvidíme po levé straně Kostel svatého Michala. Ulice Pod Vyšehradem je po levé straně lemována řadou stromů, a po několika metrech začne cesta mírně stoupat do kopce. Procházíme kolem zástavby domů, dokud nepřijdeme na konec cesty, kde projdeme pod vyšehradskou Táborskou branou.

……………………………………………………………

Vyšehrad
Historické opevnění Vyšehrad utváří nenahraditelné pražské panorama. Vyšehrad byl původně knížecí hradiště a první zmínky pocházejí ze druhé poloviny desátého století. Vyšehrad byl také sídlem českého panovníka Vratislava II. Dominantou Vyšehradu je nepochybně kapitulní chrám svatého Petra a Pavla, jehož dvě černé věže jsou vidět z mnoha míst v Praze. V blízkosti kostela se nachází hřbitov, na kterém mimo jiné, odpočívají významné české osobnosti. Tato část hřbitova se nazývá Slavín. V areálu Vyšehradu je také umístěna nejstarší a vůbec největší rotunda v Praze, rotunda svatého Martina, která pochází již z jedenáctého století. Mezi další významné historické stavby patří také brány pevnosti Vyšehrad a přilehlé prostory. Vyšehrad je také místem vhodným pro odpočinek, kdy lidé vyhledávají romantická zákoutí ve známých Vyšehradských sadech.

Adresa
V pevnosti 35/11
128 00 Praha 2 – Vyšehrad

GPS: 50.061705,14.424232

Areál Vyšehradu je veřejnosti plně přístupný

……………………………………………………………

Kudy dál
Dorazili jsme do cíle naší procházkové trasy. Jakmile si vyšehradský komplex dostatečně prohlédnete, vyjdeme z areálu Táborskou branou a odbočíme na první odbočce vlevo do ulice Na Bučance. Ta nás zavede až ke Kongresovému centru, v jehož blízkosti je stanice metra C – Vyšehrad, kdy naše putování končí. Doporučujeme vám projít ke  kongresové lávce, odkud je ojedinělý výhled na Pražský hrad a další významné památky v centru města.

 

Děkujeme, že jste si náš výlet vybrali a přejeme hodně nových zážitků při této procházce.

 

Délka trasy: 6 km

Časová náročnost: 3 hodiny (bez návštěv památek)

 

Dopravní spojení:

Start :
zastávka Dlouhá třída – tram č. 5, 8, 14, 26, 51, 54, 56, bus č. 133, 505, 511

Cíl:
metro C – Vyšehrad

Dopravní spojení:
Vyhledání spojení: klikněte zde
Informace o pražské dopravě: klikněte zde
Informace o pražské hromadné dopravě: klikněte zde

Prohlédněte si fotografie, které vám celý výlet představí. Fotografie jsou seřazeny ve směru výletu.

 

Stránky: Tipy na výlety v Praze | Komentáře nejsou povoleny

« « Tip na výlet v Praze: Bitva na Bílé hoře až Pražský hrad | Stromovka po miléniu » »

Both comments and pings are currently closed.

Comments are closed.