Toboga Fantasy

Hladová zeď

Petrin - rozhledna

Naše další procházka povede kolem historicky významné pražské zdi, táhnoucí se od  Újezdu směrem ke Strahovskému klášteru a dále. Vydejme se tedy po stopách Hladové zdi, abychom se seznámili nejen s historií stavby, ale především s účely, které měla plnit.

Rozcestník: Hladová zeď

Úvod Petřín - Hladová zeď
Hradbu, známou dnes pod názvem Hladová zeď, nechal vybudovat v letech 1360 – 1362 český král a císař Karel IV. Zeď byla postavena z kamene opuky, které byl na Petřínském vrchu dostatek. V minulosti se zde totiž opuka těžila. A k čemu měla tato dlouhá hradba sloužit? Hlavním účelem byla obrana Menšího Města pražského, tedy současné Malé Strany, a pochopitelně především obrana královského sídla, tedy Pražského hradu.

Petřín - Hladová zeď a obranná věž A jak zeď vypadala?
Původně dosahovala výšky přes čtyři metry. Zdi, o tloušťce skoro dva metry byly následně zpevněny osmi věžemi, které sloužily mimo jiné jako pozorovatelny. Následně bylo na zeď osazeno cimbuří a ochoz. Ten se nacházel na vnitřní straně opevnění, a usnadňoval tak přesun při hlídkování na zdi. Nechyběly pochopitelně ani střílny. Původně byla zeď opatřena předsunutými věžemi bastiony, které obývala stálá střelecká posádka. Postupem času se zeď dočkala několika úprav. Ty spočívaly především v nových otvorech či ve vytváření bran, kterými se vcházelo do opevněné části. Některé z nich zde vydržely až do třicetileté války. Pozůstatky těchto bran slouží v současnosti jako průchody.

 

Legenda
Hladová zeď je opředena několika pověstmi, především o té, která se váže k jejímu názvu. Původně se zeď nazývala Zubatá. Tento název jí zůstal do roku 1361, kdy v Praze vypukl hladomor. Podle pověsti Karel IV. zaměstnal na stavbě zdi pražskou chudinu, pro kterou se práce na výstavbě opevnění stala zdrojem obživy, proto název Hladová zeď. Některé legendy říkají, že zeď byla budována pouze proto, aby měli chudí lidé kde pracovat, ale není tomu tak. Opevnění bylo stavěno zcela plánovaně.

Rozcestník: Petřín

Zajímavosti Petřín - Hladová zeď  u rozhledny a dětské hřiště
Výše zmíněné předsunuté věže se do současnosti nedochovaly, avšak jedna z nich tvoří základ hlavní kopule dnešní Štefánikovy hvězdárny. K Hladové zdi se také váže řada zajímavostí z oblasti astronomie, neboť v roce 1804 ředitel klementinské hvězdárny Martin Alois David od Hladové zdi vedl svá pozorování při měřeních rozdílu zeměpisných poloh Prahy a Drážďan.

 

Památky Praha 1: - zde

Památky Praha 2: - zde

Památky Praha 3: - zde

Pražský hrad: -zde

Královská cesta: - zde

Židovská Praha: - zde

Rubrika osobnosti Prahy :- zde

Zdarma tištěný průvodce po památkách: - zde


« « PAVEL BRUNCLÍK: Češi Portrait gallery | Růžena. Příběh malířky » »

Both comments and pings are currently closed.

Comments are closed.