Karel IV. – životopis | Prague City Line

Karel IV. – životopis

Dnes uplyne 632 let od smrti Karla IV. nejvýznamnějšího českého krále a císaře Říše Římské a lidmi označovaného za Otce vlasti.
Pojďme si společně připomenout tohoto významného panovníka.

-Karel IV., český a německý král a římský císař, je bezesporu jeden z největších panovníků dějin české historie a o jeho životě byla napsána řada studií a knih. My se proto zaměříme pouze na základní a osudové mezníky jeho života, jak je asi prožil on sám.

Rozcestník: Karel IV.

V temné kobce královského hradu Křivoklát, sedí na úzké pryčně teprve čtyřletý chlapec a po tváři ozářené úzkým paprskem denního světla se mu koulí jedna slza za druhou. Za dveřmi stojí urostlý muž v královské zbroji a zkoumavě chlapce pozoruje zamřížovaným okénkem.

Není často zmiňovaným faktem, že Karel IV. byl ještě jako dítě odtržen od své matky, kterou od té doby již nikdy nespatřil a internován vlastním otcem na hradě Křivoklátu. Vše začalo sporem mezi královnou Eliškou, když se i se svými dětmi odstěhovala na Loket a prohlásila, že může s Václavem (jméno Karla IV. udělené mu při křtu) vládnout sama, a králem Janem Lucemburským, který vše pochopil jako spiknutí proti němu. Vtrhl tedy se svým vojskem na Loket, královnu vykázal do Mělníka a syna Karla uvěznil na Křivoklátu, daleko z dosahu moci české šlechty a jeho vlastní matky. Pro Karla IV. to musel být obrovský emocionální šok a s otcem se usmířil až po dlouhých letech.

Nad chlapcem se sklání muž v mnišské sutaně, bere do ruky pergamen, který Karel právě dopsal a v rozhovoru, který spolu vedou zní jak latina, němčina či italština, tak francouzština. Výborně, usměje se muž a pohladí malého prince po hlavě.

V šesti letech byl Karel poslán na vychování na francouzský dvůr, kde na počest svého kmotřence Karla IV. Sličného přijal jméno pod kterým ho známe dodnes. Zde se plně vrhnul na studium, naučil se číst a psát a plynně hovořil čtyřmi jazyky. Jeho vychovatelem zde nebyl nikdo jiný než Petr z Limones, budoucí papež Kliment IV., zástupce samotného Boha na zemi.

Šiky tyrolských žoldnéřů na pravém křídle počaly kolísat a značná přesila lombardských těžkooděnců je zatlačovala stále více a mezi zadními voji se začala šířit panika. Skupina rytířů pod lucemburskou korouhví bojujících ve středu pole, ale proráží nepřátelské sevření a za cenu značných ztrát jim spěchá na pomoc a tvrdě udeří na nepřátele.

Když po sedmi letech Karel IV. opustil francouzský dvůr, povolal ho Jan Lucemburský do severní Itálie hájit zájmy rodu a mladý kralevic prošel ohněm mnoha bitev s lombardskými. Po slavném vítězství u San Felice byl v pouhých 16ti letech už pasován na rytíře. Ještě než usedá na český trůn, účastní se postupně třech křížových výprav proti Litvě, bojuje ve Slezsku, obléhá Krakow, potlačuje vzpouru moravských pánů a po boku svého otce málem zahyne v bitvě u Kresčaku.

„Toto království jsme našli tak zpustošené, že jsme nenašli jediný svobodný hrad, který by nebyl zastaven se všemi královskými statky, takže jsme neměli, kde bychom přebývali, leč v měšťanských domech jako jiní měšťané. Pražský hrad byl tak zpustošen, pobořen a rozbit, že se od časů krále Otakara II. celý sesul až k zemi. Na tom místě jsme dali nově vystavět velikánský a krásný palác s velkým nákladem, jak je dnes kolemjdoucím patrno.“

Jak je z citace z Karlova životopisu Vita Caroli, který za svého života sám sepsal, jasně patrné, nečekala ho po návratu do Čech lehká práce. Dokonce se musel i znovu naučit svůj rodný jazyk, který po dlouhém pobytu v cizině zapomněl. Navíc po své korunovaci římským králem roku 1346 v Bonnu, se přes nepřátelské území svrženého císaře Ludvíka Bavorského vrací v přestrojení za pouhého panoše.

Arcibiskup bere třesoucími se rukami honosně zdobenou zlatou korunu, v jejímž středu mezi mnoha rubíny a safíry spočívá jeden trn ze samotné Kristovy trnové koruny a pokládá ji na hlavu právoplatného krále.

Rubrika osobnosti Prahy :- zde

Po svém potvrzení českým králem roku 1347 se Karel IV. pustil do díla, ustanovil Prahu hlavním městem říše a nejenže vydal řadu důležitých listin tvořících novou koncepci českého státu v Evropě, ale položil také základy celé řady staveb a institucí nesoucích dodnes jeho jméno. Připomene si tak alespoň úpravu královského paláce na Pražském hradě a budování Svatovítské katedrály s kaplí svatého Václava, založení univerzity, Nového Města Pražského, kamenného mostu přes Vltavu či hradu Karlštejna, kde byly uschovány nové korunovační klenoty a ostatky svatých, jejichž horlivým sběratelem Karel IV. byl.

Nabalzamované tělo oděné do purpurových šatů a spočívajících na zlatém plátně leželo v hlavní síni Pražského hradu a tisíce poutníků se po jedenáct dní přicházelo poklonit největšímu z českých králů.

V sobotu 29. 11. 1378 tři hodiny po západu slunce skonal Karel IV. na zápal plic, když byl po pádu z koně upoután na lůžko se zlomenou stehenní kostí. Jeho tělo bylo nejprve vystaveno na Pražském hradě a posléze v čele mohutného průvodu neseno Prahou do slovanského kláštera na Novém Městě, ke sv. Jakubovi na Starém Městě a k Maltézským rytířům na Malé Straně. Na jeho vlastní přání bylo tělo převlečeno do prostého roucha františkánských mnichů a 16. 12. uloženo do hrobky v katedrále sv. Víta.

Památky Praha 1: - zde

Nebylo náhodou, že již nad Karlovou rakví jej přední český kazatel Vojtěch Jaňkův z Režova označil termínem Pater patriae, tedy Otcem Vlasti, který se časem ujal jako přívlastek navždy spojený s jeho jménem. Je zřejmé, že Karel IV. vždy považoval Čechy za centrum svého rodového panství a jen díky jeho uvážlivé politice, se z rozvráceného a vydrancovaného království staly pokojné a prosperující Země Koruny České, na čas určujících vývoj v celé Evropě.

Jiří UNGER

Památky Praha 1: - zde

Památky Praha 2: - zde

Rubrika památky Prahy : - zde

Rubrika osobnosti Prahy :- zde

Zdarma tištění průvodci po památkách: - zde