PRAGUE CITY LINE – Poznej Prahu sám

Historie židovského obyvatelstva v českých zemích

Pro formování historie českého státu byl důležitý nejen příchod Cyrila a Metoděje, ale také přítomnost mnoha kultur a náboženství. Jedním z nich byl také judaismus. Židé na českém území stanuli, podle dochovaných historických pramenů, již v 10. století. Existuje mnoho zdrojů, které o příchodu židovského obyvatelstva zmiňují. Jedním z nich je nejstarší česká kronika – Kosmova kronika.

Rozcestník: Židovská Praha

Život Židů
Židé nebyli přijímáni nijak dobře, avšak k vyhrocení židovského postavení došlo v důsledku křižáckých válek a různých protižidovských církevních opatření. Jakousi ochranu mohli Židé očekávat od panovníků, kteří prostřednictvím výběru vysokých daní od obyvatelů židovského původu, přicházeli ke značně vysokým ziskům. Tato ochrana však nepředstavovala nijak závaznou povinnost vladaře. Roku 1262 byli Židé, podle výnosu Přemysla Otakara II., označeni za ,,otroky královské komory“, což doslovně znamenalo, že se stali královským majetkem. Útoky však stále nepřestávaly a o Velikonocích roku 1389 došlo v Praze k nejkrvavějšímu pogromu vůbec. Při tomto krveprolití došlo k zavraždění tří tisíc osob, což bylo prakticky v té době všechno obyvatelstvo tehdejšího pražského ghetta.

Doba rudolfínská
Píše se konec šestnáctého století a s ním přichází i období vlády císaře Rudolfa II. Tento významný panovník byl velkým milovníkem umění, vědy a vzdělání. Na svůj dvůr zval nejvýznamnější astronomy a alchymisty té doby. Toto historické období bývá považováno za zlatý věk židovské komunity v Čechách, neboť díky působením těchto učenců a rabínů židovská obec rázem zbohatla, úroveň života v ghettu výrazně stoupala a docházelo zde k rozvoji stavitelství.

Významné osobnosti
V té době bylo ghetto plné významných osobností, díky kterým si můžeme prohlédnout mnohé skvosty i dnes. Jedním z nich byl i dvorní Žid Rudolfa II. – Mordechaj Maisl, který byl primasem židovské obce. Byl to zámožný člověk, který zafinancoval velké množství staveb obce. K dalším osobnostem patřil velice významný rabín – Rabi Löw nebo například kronikář David Gans, který je považován za prvního autora kroniky židovských a světových dějin. Nesmíme zapomenout zmínit jméno – Jakub Baševi. Jednalo se velice významného bankéře, kterého se posléze oblíbil Císař a král Ferdinand II. Na tomto faktu by nebylo nic tak neobvyklého, kdyby mu nebyl roku 1622 udělen šlechtický titul a vlastní erb.

Doba Josefínská
V polovině osmnáctého století, bylo postavení Židů ve společnosti zcela znevýhodněné. Císařovna Marie Terezie vypověděla Židy z celého království. Její syn, císař Josef II. však matčiny názory a postoje nesdílel, a v přílivu Josefínských reforem došlo k vylepšení práv židovských obyvatel. Jednou z nejvýznamnějších reforem  bylo povolení a hlavně zpřístupnění školství. Dále si také mohli najímat půdu a vykonávat povolání, která jim do té doby byla zakázána. Tyto nové postoje k nahlížení na Židovské obyvatelstvo však byly pouze jedním z prvních krůčků ke snaze o zrovnoprávnění a jisté suverenitě. Plnoprávní občané se z nich stali díky zakotvení práv v ústavě z roku 1867. Ta poskytovala všem židovským obyvatelům základní občanská práva a svobody. Jednalo se hlavně o práva osobní, náboženská a byla zde zaručena svobodu pobytu a usídlení.

Závěrem
V době národního obrozeneckého hnutí za obranu českého jazyka se Židé začali velice výrazně hlásit k češství, ale obroditelé je spíše považovali za Němce. Tomáš Garrigue Masaryk – první prezident Československé republiky sehrál klíčovou roli během takzvané hilsneriády, kdy se postavil na stranu obžalovaného. Jednalo se o proces s Židem Leopoldem Hilsnerem, který byl obviněn z vraždy mladé dívky Anežky Hrůzové. Vedly se zde různé spekulace o tom, že obžalovaný dívku zabil kvůli židovskému rituálu. Hilsneriáda patřila k největším propuknutím antisemitismu na našem území během 19. století. Po tomto incidentu se valná část židovské komunity začala hlásit k českému vlastenectví. Největší zásah do života všech Židů s sebou přinesla druhá světová válka. Antisemitismus zde dosáhl maximálního vrcholu a Židé byli deportováni do vyhlazovacích táborů, ve kterých bylo vyvražděno kolem osmdesáti tisíc českých a slovenských Židů.

Lucie Niebauerová

………………………………………………………………………………………………………………………

KE STAŽENÍ: Turistické průvodce k tématu

………………………………………………………………………………………………………………………

Zajímavé odkazy
Památky Praha 1: - zde
Památky Praha 2: - zde
Památky Praha 3: -zde
Pražský hrad: -zde
Královská cesta: -zde
Staroměstské náměstí: -zde
Karlův most:-zde
Letná: - zde
Židovská Praha: -zde
Petřín: -zde
Kampa: -zde
Vyšehrad: -zde
Pražské zahrady a parky: -zde 
Rubrika osobnosti Prahy: - zde

Sekce: Židovské památky
Stránky: Židovská Praha | Zanechat komentář
Památky: Jubilejní synagoga, Klausova synagoga, Maiselova synagoga, Novy židovský hřbitov, Obřadní sín, Pinkasova synagoga, Španělská synagoga, Staronová synagoga, Starý židovský hřbitov, Starý židovský hřbitov na Smíchově, Starý židovský hřbitov na Žižkově, Synagoga na Smíchově, Židovská radnice a Vysoká synagoga, Židovské muzeum v Praze
Osobnosti: Franz Kafka, Mordechaj Maisel, Rabi Löw

« « Maiselova synagoga | Rabi Löw – rabín, který sestrojil pražského Golema » »

Můžete nám zanechat komentář, nebo odkázat na tento článek pomocí trackbacku.