PRAGUE CITY LINE – Poznej Prahu sám

Pražské židovské město

V tomto článku se společně vypravíme do nejstaršího a také největšího židovského ghetta v Evropě, ve kterém se nachází druhé největší světové muzeum židovství. Počátky nacházíme v dobách 13. století, kdy byli židé nuceni žít odděleně od křesťanského obyvatelstva v tzv. ghettech

Rozcestník: Židovská Praha

Historie
Podle historických pramenů přišli Židé do Prahy z Jeruzaléma, v důsledku rozsáhlého ničení chrámů. Putovali do naší vlasti údajně ze dvou míst. Jedna část Židů ta největší, pocházela z Východu ze samotné Byzance, druhá – menší a pozdější skupina přišla od jihozápadu z Alp. Židovští osadníci se zde již usazovali od 10.století a představovali specifickou skupinu lidí, kteří se řídili svými zvyklostmi a náboženským řádem, kterým se výrazně odlišovali od ostatních obyvatel.

Právě z období prvního osídlení si připomínáme synagogu na malostranském Újezdě, ke které mimo jiné patřil nejstarší židovský hřbitov. Synagoga i hřbitov bohužel ve 12.století zanikly. Jedenácté a dvanácté století je spojováno s dalším pražským osidlováním, tentokráte dnešní Vladislavské ulice, kde také později vznikl další židovský hřbitov. Jako vznik se uvádí rok 1254 a jeho zánik je datován rokem 1478.

Ve 30.letech 13.století bylo již území tak rozsáhlé, že docházelo k jeho sjednocování  výstavbou mohutného hradebního opevnění, jež započalo éru Starého Židovského Města. Výstavba hradeb byla také podnícena stále častějšími útoky na židovské občany. Hradby původně nesloužily k pomyslnému oddělení, ale Židé si tímto způsobem chránili svůj majetek.

 Židovské obyvatelstvo
Jak známo, patřili židovští obyvatelé k velmi bohatým lidem. Zabývali se obchodem a byli známí i pro půjčky. V okamžiku, kdy se o jejich jmění dozvěděl panovník, vybíral od nich vysoké daně, kterými výrazně zaplňoval královskou pokladnici. Několikrát se dokonce stalo, že si od Židů vypůjčil peníze. Odměnou za jejich služby byla královská ochrana celé židovské obce. Na důkaz královské vděčnosti, postavili kameníci z královské huti Staronovou synagogu. Jak jsme již uvedli v předešlých příspěvcích, řadí se tato synagoga k nejstarším v Evropě.

-

-

Pogromy
Ale ani samotné hradby nestačily ochránit židovské obyvatelstvo před ničivými pogromy. O Velikonocích v  roce 1389 došlo k největšímu krveprolití, drancování a ničení majetku, které ghetto zažilo. Zahynulo zde téměř 1 000 lidí. Mezi Židy, kteří tuto pohromu přežili, byl pozdější rabín Avigdor Kara.

Rozkvět židovské obce
Lépe se začalo Židům dařit až za vlády Rudolfa II. Docházelo k velkému hospodářskému rozvoji a hlavně k rozvoji kultury v obci. Rudolf II. nařídil, že se veškeré spory mezi Židy a křesťany budou řešit jen královským soudem. Také potvrdil doposud nepsaná židovská privilegia. Po těchto královských rozhodnutích se několikanásobně zvýšil počet židovských obyvatel. Rozvíjelo se mnoho řemesel od obchodníků po peněžníky. V této, pro Židy příznivé době, také vzniklo mnoho staveb, synagog a došlo k velkému rozšíření vlivu židovského náboženství. Rozšíření bylo tak velké, že začaly být obavy o ohrožení křesťanství. Královský dvůr učinil jistá opatření, aby se judaismus tak rychle nešířil. Toto omezení se úplně podařilo až o 100 let později Marii Terezii, kdy na její příkaz došlo k vypovězení Židů z Prahy.

Jejich postavení se zlepšilo až za vlády Mariina syna Josefa II., kdy díky jedné z mnoha reforem získali Židé politickou rovnoprávnost. Došlo také k začlenění židovské obce mezi pražské čtvrti. Na důkaz vděčnosti císaři Josefu II., pojmenovali Židé tuto část městskou Josefov. Odtud tedy pochází název této části Prahy.

Problémy židovské obce
Ale jak už to bývá, každá radost jednou pomine a doposud bezstarostný život přináší nová a nová úskalí. Bohatí Židé se pojednou začali stěhovat do jiných míst Prahy a v bývalém ghettu zůstávali jen chudší občané. Toto vystěhování a oddělení mělo za následek mnoho problémů, hlavně hygienických. Začala výrazně klesat úroveň obce, zhoršily se hygienické podmínky, začaly se šířit ghettem různé nemoci a epidemie. Doposud nádherné a upravované stavby začaly v tomto důsledku chátrat a vše vygradovalo v rozsáhlé demolice a asanační zákroky. Na úkor těchto zásahů byly nenávratně strženy některé velmi významné budovy, ale díky včasné pomoci se velká část synagog a domů zachovala, zrekonstruovala a my si je dnes můžeme všechny prohlédnout. Na místě zbouraných staveb vyrostly nové synagogy, které se dnes mohou pyšnit ojedinělými architektonickými prvky.

Za 2. světové války byli Židé deportováni do koncentračních táborů. Z opuštěného Josefova se stalo skladiště konfiskovaného majetku. Po ukončení války zůstalo mnoho pozůstalosti v rukách Židovského muzea, protože jeho původní majitelé byli zavražděni v koncentračních táborech a židovské muzeum se tak stalo druhým největším židovským muzeem na světě.

Židovské Město patřilo až do konce 19.století k nejdůležitějším částem Prahy a i v současnosti má v židovské tradici velký význam. Ráda bych vás upozornila na některé zajímavosti Židovské obce. Nedaleko Staronové synagogy můžete spatřit věž Židovské radnice, s jedním s unikátů, kterého si běžný turista ne vždy povšimne. Jedná se o hodiny, které jsou na věži umístěné, a jejich jedinečnost spočívá v tom, že jdou opačným směrem.

Další zajímavostí, kterou ještě musím zmínit, je skutečnost, že se právě zde nacházelo první sídlo pražské univerzity. Za kostelem sv. Mikuláše byl dům Žida Lazara. Po jeho smrti v roce 1366 Karel IV. tuto budovu daroval Pražskému vysokému učení a tak vznikla první kolej Karlova. Tato byla až do roku 1383, kdy Václav IV. koupil k těmto účelům nový dům – dnešní Karolinum.

Lucie Niebauerová

………………………………………………………………………………………………………………………

KE STAŽENÍ: Turistické průvodce k tématu

………………………………………………………………………………………………………………………

Zajímavé odkazy
Památky Praha 1: - zde
Památky Praha 2: - zde
Památky Praha 3: -zde
Pražský hrad: -zde
Královská cesta: -zde
Staroměstské náměstí: -zde
Karlův most:-zde
Letná: - zde
Židovská Praha: -zde
Petřín: -zde
Kampa: -zde
Vyšehrad: -zde
Pražské zahrady a parky: -zde 
Rubrika osobnosti Prahy: - zde

Stránky: Židovská Praha | Komentářů: 3
Památky: Jubilejní synagoga, Klausova synagoga, Maiselova synagoga, Novy židovský hřbitov, Obřadní sín, Pinkasova synagoga, Španělská synagoga, Staronová synagoga, Starý židovský hřbitov, Starý židovský hřbitov na Smíchově, Starý židovský hřbitov na Žižkově, Synagoga na Smíchově, Židovská radnice a Vysoká synagoga, Židovské muzeum v Praze
Osobnosti: Franz Kafka, Mordechaj Maisel, Rabi Löw

« « Legenda o pražském Golemovi | Významné židovské osobnosti » »

Můžete nám zanechat komentář, nebo odkázat na tento článek pomocí trackbacku.

3 reakce u článku “Pražské židovské město”

1. Eva Beckova napsal:

   11. 6. 2013 v 10.18

   Zaujimavy clanok
2. Vl.Plch napsal:

   22. 6. 2014 v 0.53

   V článku je množství nepřesných informací a omylů.
3. petra napsal:

   2. 7. 2014 v 10.57

   děkujeme Vám za podnět, případné nepřesnosti nebo omyly rádi opravíme, ale musíte upřesnit jaké. Naši redaktoři píší články dle svých informací a znalostí, články jsou dále redigovány a nepřesnosti jsme neodhalili. Redakce Prague City Line