Vyšehrad

Vyšehrad – období neklidu v Evropě

Koncem sedmdesátých let 17. století byla pevnost prakticky hotová. K zajištění bojeschopnosti a plného provozu bylo nutno zavést děla různých ráží a naplnit sklady „magacíny“ výstrojním a výzbrojním proviantem. Ale uzavřená pevnost k chodu potřebovala mnohem více. Byla postavena zbrojnice, nemocnice, ubikace(kasárna) pro vojáky, dále kuchyně, kovárna, stolárna, mlýn, pekárna, stáje pro koně, chlévy pro dobytek a další nezbytnosti k chodu pevnosti, která měla odolávat mnohaměsíčnímu obléhání. Tímto byl Vyšehrad jako pevnost uveden do provozu.

Pražský Vyšehrad patří dle legend k nejpamátnějším místům české historie. Klikněte na tuto upoutávku a přejděte na stránku o bájném Vyšehradě

» Pokračování »

Stavební činnost v období klidu
Na počátku 18. století prožíval Vyšehrad období klidu. Žila zde vojenská posádka, která měla svůj každodenní život nalinkovaný podle přesných vojenských řádů. Jedinou větší stavební činností byla přestavba renesančního kostela do podoby barokní. K této přestavbě nejspíše vedla ambicióznost církve a dostatek peněz. Při průzkumech a vykopávkách byla objevena řada velmi cenných nálezů. Bohužel tyto nálezy nebyly zdokumentovány a dokonce byly po skončení stavby opět zaházeny.

Na poli válečném bohužel fiasko
Teprve v roce 1741 si mohla pevnost poprvé vysloužit rytířské ostruhy. V rámci takzvané 7 leté války o Rakouské dědictví , byla Praha přepadena spojenými Francouzsko – Saskými vojsky a Vyšehrad byl obležen a posléze vydán útočníkům. Francouzská armáda začala Vyšehrad ihned vylepšovat. Před Táborskou bránou postavil ochrannou pevnůstku Ravelin, která chránila před přímou dělostřeleckou střelbou. V barokních hradbách dokončili a rozšířili kasematy (vnitřní chodby pro přesun vojska). Zajímavostí je vybudování systému stavidel a kanálů, aby se dalo celé Nuselské údolí v případě potřeby zatopit.

Záchrana přišla od civilistů:
Největší nebezpečí hrozilo Vyšehradu od Prusů roku 1744. Prusové se pevnost zmocnili a usadili se zde. Když ale museli po několika týdnech město opustit , rozhodli se Vyšehrad zničit. Po celé pevnosti umístili 133 sudů se střelných prachem a vše už čekalo jen na odpálení. Naštěstí pražská občanská garda zajala několik pruských dezertérů. Ti výměnou za svůj život prozradili záměr vyhodit Vyšehrad do povětří. Tři stateční měšťané, jejichž jména i povolání se dochovala, se vydali do podzemí a již hořící doutnáky zneškodnili. Jejich osobní odvahu ocenila i císařovna Marie Terezie, která jim udělila řády a doživotní malou rentu.

TURISTICKÁ TRASA PRAGUE CITY LINE PRAHA 2

Toulejte se Prahou 2, stáhněte si turistického průvodce a poznejte Prahu sami! Tato památka je součástí turistické naučné a poznávací trasy Prague City Line Praha 2. Trasa je vyznačena přímo v ulicích! Nezabloudíte! Klikněte zde a dostanete se na trasu.

» Pokračování »

Napoleonské války
Evropa se ponořila do vleklých válek, ale Praha byla překvapivě těchto bojů ušetřena. Vyšehradská posádka na tyto události reagovala tak, že pevnost byla přezbrojena výkonnějšími děly. Zdi a hradby byly zvýšeny a zesíleny. Zajímavostí je zaslepení krásné barokní Leopoldovy brány. Bylo totiž konstatováno, že je brána málo odolná a proto musí být zazděna. Do hradby na severní straně byl vybourán vchod pro pěší, ke kterému vedl dřevěný můstek. Jediným možným vjezdem pro povozy bylo skrze starou bránu Jeruzalemskou.