Vojanovy sady

Vojanovy sady (také Vojanova zahrada)patří se svou rozlohou 2,5 ha k nejmenším, ale zároveň k nejhezčím a nejstarším pražským zahradám. Nachází se v úplném centru historické Prahy. Je obklopena vysokou zástavbou domů a zdí, které ji chrání před hlukem velkoměsta a tvoří její zcela komorní prostředí. První dojem, který získá její návštěvník je absolutní ticho a klid. Pokud má apriorně dojem, že ze zahrady je třeba nutně vidět do plenéru nebo mít atraktivní vyhlídku, tak tento pocit ho rychle opustí. V zahradě se totiž cítí krásně sám.

Vše o: Zahrady a parky Prahy

Vojanovy sady – panoramatická fotografie
(najeďte myší na obrázek a a pohybem kurzoru se začne pohybovat i obrázek)

Trochu historie:
Zahrada byla založena spolu s biskupským dvorcem jako původně ovocný sad již roku 1248. Její prostor byl definitivně vymezen dvěma paláci ze severu – Thurn – Taxisovým a Windischgrätským a kostelem sv. Josefa ze západu, který je součástí kláštera bosých karmelitek. Za husitských válek byla velká část výstavby zničena a zahrada rozparcelován a prodána pražským měšťanům. Teprve za Ferdinanda III. v polovině 17.století byla znovu vykoupena, jako pozemek zcelena a předána do užívání jako dar bosým karmelitkám. Ty v jeho prostorech postupně vybudovaly vlastní klášter a kostel sv. Josefa. a v zahradě samé pak bohatě zdobenou kapli sv. Eliáše. Zahrada byla v té době využívána výhradně jako užitkový ovocný sad. Postupně se v zahradě objevily i další stavby a stavebně – dekorativní prvky, například barokní kaple sv. Terezie a schodištěm oddělená vyhlídková terasa. Na konci 18. století se zahrada stala majetkem spolku anglických panen a dostala i jiný účel. Stávala se pomalu z užitkového ovocného sadu anglickým parkem a příslušné úpravy měnily i její vzhled. Přibylo jezírko s rybami, okrasné jehličnany a další parkové okrasné prvky. V roce 1921 získal samostatný Československý stát zahradu do svého majetku a stává se součástí areálu ministerstva financí. Další dobu mírně chátrala a teprve v roce 1954 byla definitivně zpřístupněna veřejnosti. Byly v ní objeveny i další stavební historické klenoty jako kašna ve tvaru čtyřlístku nebo sluneční hodiny, které byly postupně citlivě zrestaurovány a zprovozněny a jsou zpřístupněny k prohlídce. Dnes slouží zahrada široké veřejnosti jako místo odpočinku a duševní relaxace s nabídkou ticha přímo posvátného.

Čtěte také: Valdštejnská zahrada

Parková výzdoba:
Celá zahrada působí velmi příjemně a udržovaně. Návštěvník může vejít jediným přístupem – bránou ve zdi z ulice U Lužického semináře. I když se ocitne uprostřed vysokých staveb, vnímá pouze přítomnou zeleň. Cestou vpravo dojde mezi stromy k okrasnému jezírku s rybami a dál mezi upravenými záhony a skleníkem ke schodišti, které vede k renovované kašně. Pokud se podívá vpravo uvidí historický skvost – sluneční hodiny, které „opravdu jdou“. Cesta zpět vede mezi vzrostlými a dodnes plodnými ovocnými stromy.

Zahrada je nejkrásnější v pozdním jaru, kdy hýří barvami a vůněmi. Kromě ovocných kvetoucích stromů najdeme i magnolie, rododendrony a všudypřítomné krásně a citlivě upravené záhony s aktuální květinovou nabídkou. Dojem z pohledu nám doplňuje zpěv hnízdících ptáků a občas i trochu nepříjemné skřeky pávů, kteří se volně potulují zahradou, a kteří působí sice oku libě, zato luzným zpěvem neoplývají.

Dětské hřiště:
Dětský koutek je umístěn vpravo od vchodu stranou hlavních cest. Je oddělen vzrostlou zelení, která tlumí zvuky případných dětských hlasitých projevů, takže děti a dospělí se vzájemně neruší. Na hřišti najdou maminky místo k odpočinku a jejich ratolesti dostatek atrakcí k hraní i k bezpečnému pohybu.

Co v zahradě nenajdete a co se nesmí:
V zahradě nenajdeme žádnou restauraci ani občerstvení, což ale není na překážku, protože v dosahu pár kroků od vchodu je množství dobře vybavených míst, kde se lze dobře najíst i napít. Do Vojanových sadů je zákaz vstupu se psy. To je ale z důvodu jejich účelu i prostředí zcela pochopitelné a dokonce žádoucí.

Závěrem:
Vojanovy sady je krásná zahrada určená k především k duševnímu odpočinku. Pokud nechcete posedět, dá se projít a prohlédnout poměrně rychle, což však není jejím účelem. Je místem tiché pohody a azylem pro klid a relaxaci návštěvníků bez rozdílu věku. Její pohostinná náruč poskytuje vše, co si může dnešní uštvaný a stresem utrápený člověk přát. Přijďte a užijte si jí. Zde více, než kde jinde platí: „Ticho léčí. “

Adresa:
U Lužického semináře 43/17,
118 00 Praha 1 – Malá Strana

Otevřeno:
V létě od 8:00 hod., večer nejméně do 19:00 hod.
V zimě od 9:00 hod. večer podle viditelnosti.

Dopravní spojení:
metro „A“: stanice Malostranská
tramvaj: linky 12, 18, 20, 22 – stanice Malostranská.

Od stanice metra i tramvaje ulicí U Lužického semináře cca 200 m.
Od parku Kampa pěšky přes Čertovku ulicí U Lužického semináře cca 300 m.
Od Malostranského náměstí ulicí Letenská, dále na Klárově vpravo ulicí U Lužického semináře – celkem cca 5 min.

Vyhledání spojení: klikněte zde
Informace o pražské dopravě: klikněte zde
Informace o pražské hromadné dopravě: klikněte zde

Památky Praha 1: - zde

Památky Praha 2: - zde

Památky Praha 3: - zde

Pražský hrad: -zde

Královská cesta: - zde

Židovská Praha: - zde

Rubrika osobnosti Prahy :- zde

Pražské zahrady a parky:-

Zdarma tištěný průvodce po památkách: - zde

12 3 ►