2018 Hunter Game - Golem

Stromovka ve 20. století

Pha7 - Stromovka

1. polovině 20. století, zejména po vzniku republiky získala Stromovka význam celospolečenský. Stala se místem takřka kultovním. Setkávali se zde prostí Pražané, ale i pražská smetánka, obchodníci, diplomaté i hlavy pomazané. Probíhala zde řada kulturních, společenských, ale i vlasteneckých akcí a shromáždění. Stala se jakýmsi pražským korzem občanů bez ohledu na jejich společenské postavení, politickou příslušnost či vyznání. A všichni se úklonou zdravili, bavili se a bylo jim tu dobře.

Vše o: park Stromovka dříve Královská obora

Stromovka socialistická: stromovka-110324_032
V druhé polovině 20. století se Stromovka bohužel postupně stávala jen mírně zanedbanou, nenápadně udržovanou, ale přesto hojně navštěvovanou, zelenou pražskou lokalitou. Život v ní se jakoby zastavil. Snad kromě „Matějské pouti“ v oddělené části výstaviště s rádoby atraktivními a dost nákladnými atrakcemi. Vyrostly zde sice sportovní hala, krytý bazén a další všelidová lákadla, ale ty do lesoparků nepatří. Spíš do areálu Výstaviště, kde byl socialistický název „Park kultury a oddechu Julia Fučíka“ více než příhodný.

pha7-stromovka110506_059 Zájem veřejnosti tedy zákonitě začal směřovat do prostorů výstaviště, které, zatímco Stromovka usnula, měly co nabízet. V parku se nic nedělo a na výstavišti alespoň občas něco. Kromě periodických akcí typu výstavy či veletrhů, které měly zcela cílené publikum, nabízelo sportovní, kulturní či společenské akce ve sportovní hale, plavání v krytém bazénu, bruslení v hale tréninkové, italskou dráhu nebo filmové produkce v panoramatickém kruhovém kinu. Kromě toho občasné kulturní „pestrády“ na Malé scéně. Vrcholem společenského vyžití byly „lidové slavnosti“ při příležitosti významných dat éry socializmu – MDŽ, 1. či 9. květen, Den dětí, Den znárodnění nebo dokonce VŘSR. Kulturní elita pak musela, snad i povinně, nastoupit a „bavit masy“. Všudypřítomné  „buřtárny“ nabízely více či méně kvalitní uzeniny a hlavně hektolitry piva. Dlužno říci, že po dobře připálené klobáse se mi trochu stýská, ale opravdu jen po ní. Radikální změny měly ale nastat až na počátku 90. let.

Stromovka porevoluční: Královská obora - Stromovka - jezírko
V listopadu 1989 se
změnil v Čechách politický systém a nejen on. Sametová revoluce přinesla kromě přeměny totality v demokracii následně řadu změn ekonomických, právních, sociálních, zkrátka celospolečenských. Nastala nová doba. Doba přechodu k tržní ekonomice. Přinesla změny i v oblasti vlastnictví, nájmů a pohledu na majetky a způsob jak s nimi nakládat.

V případě Stromovky jako obecní zeleně se příliš nezměnilo. Pozemek byl převeden do majetku Prahy 7 a naštěstí byl nedotknutelný. V oboře samotné nebylo mnoho komerčních objektů a tak se jí nedotkla ani privatizace a podnikatelský boom.

Adresa:
Stromovka
170 00 Praha 7

GPS: 50.10679,14.420711

Spojení:
- tramvají č. 5, 12, 14, 15, 17 do stanice Výstaviště a pak hlavní širokou cestou vlevo, která je již součástí Stromovky
- tramvají č. 1, 8, 25, 26 do stanice Kamenická, dále vpravo s několika možnostmi bočních vstupů z jižního hřebenu – cca 5 min.
- tramvají č. 1, 8, 25, 26 do stanice Sparta, dále ulicí U Sparty a Jana Zajíce jihozápadním vchodem – cca 5 min.
- od vlakového nádraží Bubeneč východním směrem – cca 5 min.
- od slepého ramene Vltavy v severozápadní části obory, kam se lze dopravit parníkemcentra Prahy. Jízdní řády jsou sezónní a jsou na portálu Pražské paroplavby

Dopravní spojení:
Vyhledání spojení: klikněte zde
Informace o pražské dopravě: klikněte zde
Informace o pražské hromadné dopravě: klikněte zde

Památky Praha 1: - zde

Památky Praha 2: - zde

Památky Praha 3: -zde

Pražský hrad: -zde

Královská cesta: -zde

Židovská Praha: -zde

Pražské zahrady a parky: -zde

Rubrika osobnosti Prahy : - zde

« « Národní památník na Vítkově | České muzeum hudby » »

Můžete nám zanechat komentář, nebo odkázat na tento článek pomocí trackbacku.

Zanechat komentář