Panský dvůr

Pražský hrad – Královský letohrádek

Pha1 - Pražský hrad - Královský letohrádek0403

Královský letohrádek – dominanta zahrad se zpívající fontánou. Při procházce překrásnými Královskými zahradami se dostáváme k dominantě, nacházející se ve východní části. Zde se totiž rozprostírá stavba, které každého návštěvníka zaujme svojí svými skvostnými stavebními prvky. Vydejme se tedy do prostor Letohrádku Královny Anny, nebo chcete – li Belvedéru, a nahlédněme do minulosti a interiéru této velkolepé stavby.

Rozcestník: Pražský hrad

Královský letohrádek Zpět na počátek:
Letohrádek nechal vybudovat Ferdinand I., společně s královskou zahradou. V zahradě roku 1538 vyrostlo sídlo, které nechal vystavět pro svou manželku Annu Jagellonskou. Stavba však trvala příliš dlouho, a Anna se dokončení svého letohrádku bohužel nedočkala. Zemřela totiž v roce 1547 při porodu svého patnáctého dítěte. Slavnostního dokončení se nenadál ani Ferdinand, neboť v roce 1541 vypukl požár a na to konto Ferdinand opustil Prahu.

Královský letohrádek Na stavbě se vystřídalo mnoho osobností:
Letohrádek Královny Anny je považován za nejčistší vlašskou renesanční architekturu, nacházející se na jiném než italském území. Za svůj vznik vděčí italskému staviteli a kameníkovi jménem Paolo della Stelly. Ve stylu italské renesance pokračujeme stavitelem Giovannim Spatiem, po kterém se o dostavbu zasloužil G. Maria del Pambio. Stavba však byla přerušena z důvodů vypuklého požáru Pražského hradu v roce 1541. Ta poté pokračovala opět v letech 1548-1552 v rukách Paola della Stelly. Tento stavitel se zasloužil o překrásné kamenné reliéfy na arkádách ochozu, které společně se svými kameníky vytesal.  Stella na bohaté výzdobě opravdu nešetřil.

Překrásná výzdoba:
Nalezneme se zde osmdesát centimetrů vysoký ornamentální a figurální vlys, dále neuvěřitelných šestatřicet sloupů vnější arkády obsahuje zdobené toskánské hlavice, na stěnách si můžeme prohlédnout sto čtrnáct reliéfů, vyobrazujících mytologické výjevy, lovy a války. Pokud se pozorně zahledíte, spatříte zde také postavu zakladatele Ferdinanda I., který na prsou nese řád zlatého rouna na prsou. Podle vyobrazení podává dámě, co ž je jeho manželka královna Anna, květ fíkovníku.

A stavba pokračuje dál: Královský letohrádek
Po dlouhých změnách a peripetiích byl roku 1563 letohrádek dokončen. Postaral se o to Hans Tirol a především Bonifác Wohlmut. Tito dva stavitelé letohrádku přistavěli patro. Každý návštěvník se jistě pozastaví nad unikátní měděnou střechu. Že vám její tvar něco připomíná?  Ano je to tak, neboť střecha nese tvar obráceného lodního kýlu. Dříve jej zdobily červené a bílé pruhy a malované znaky českého království.

Královský letohrádek Letohrádek s mnoha zajímavostmi:
Nyní nahlédneme do interiéru. Přízemí, společně s obytnými místnostmi, bylo obklopeno překrásným arkádovým ochozem, v patře se pak nacházel taneční sál a galerie. Nejvíce však letohrádek využíval císař Rudolf II., který zde nechal zřídit v prvním patře astronomickou pozorovatelnu. Dokonce sem docházelo několik významných astronomů, jako Tycho de Brahe nebo Johanes Kepler. Pozorovatelnu navštěvoval velmi často i  sám císař, který zde, po ztrátě královského titulu, v roce 1612 zemřel. Po jeho smrti letohrádek začal pustnout a v roce 1648 byl vypleněn po útocích švédských vojsk.

Letohrádek za dobu své existence nesl několik názvů. Někteří jej pro překrásnou vyhlídku nazývali Belvedér, jiní jej podle zakladatele označovali Ferdinandeum, a poté co zde vznikla pozorovatelna, začalo se mu říkat Observatorium.

Důležité historické momenty:
Období vlády císaře Josefa II. přineslo letohrádku nového majitele, neboť jej císař dal do rukou armády, která zde zřídila dělostřeleckou laboratoř. Roku 1836 dosáhl místodržící hrabě Karel Chotek vystěhování všech dělostřelců. Poté v letech architekti Bernard Grueber a Petr Nobile budovu obnovili, zrekonstruovali a upravili na Obrazárnu vlasteneckých přátel umění. V tomto období získal letohrádek překrásné monumentální klasicistní schodiště. V letech 1851-65 byl na stěnách prvního patra, dle návrhů ředitele Akademie Kristiána Rubena, vymalován cyklus historických scén, zachycující významné historické okamžiky z českých dějin. Na počátku padesátých let došlo, pod taktovkou Pavla Janáka, k restaurování celého objektu, který byl od té doby využíván jako výstavní sál.

Rozcestníky všech památek: ZDE

Další z mnoha unikátů: Královský letohrádek
V místech přímo před letohrádkem stojí známá Zpívající fontána. Tato renesanční kašna byla ulita v letech 1564-68. Jako materiál byla použita zvonovina a bronz. Fontána se nachází v místech, kde původně stával kamenný bazén, kam byla roku 1573 osazena. Kapky vody, které dopadají na okraj spodní mísy, vyvolávají při poslechu líbezné tóny. Střed fontány znázorňuje pastýře a řeckého ochránce lesů a pramenů – boha Pana. Na samotném vrcholu nalezneme postavu dudáčka. Proto se skloňte pod spodní mísu fontány, a poslechněte si zvláštní zvuk, který připomíná zvonění zvonů.

Dnes Královský letohrádek slouží především pro výstavy výtvarného umění a uměleckého řemesla. Jelikož byl letohrádek určen pro dvorskou zábavu a zpříjemnění pobytu v zahradě doufáme, že i vám tato budova návštěvu zpříjemní.

Lucie Niebauerová

Adresa:
Mariánské hradby 52/1
Praha 1 – Hradčany 118 00

Návštěvní doba:
Otevřeno pouze v době konání výstav.

Vstupné:
Liší se podle druhu a rozsahu výstavy.

GPS: Loc: 50°5’37.98″N, 14°24’19″E

Doprava:
Metro: A – Malostranská
Dále: Tram: 22 – Královský letohrádek

Dopravní spojení:
Vyhledání spojení: klikněte zde
Informace o pražské dopravě: klikněte zde
Informace o pražské hromadné dopravě: klikněte zde

Památky Praha 1: - zde

Památky Praha 2: - zde

Památky Praha 3: -zde

Pražský hrad: -zde

Královská cesta: -zde

Židovská Praha: -zde

Petřín: -zde

Staroměstské náměstí: -zde

Rubrika osobnosti Prahy : - zde

« « Výstava fotografií v InGarden fotoklubu Černá slunečnice | Pražský hrad – Prezidentský domek » »

Můžete nám zanechat komentář, nebo odkázat na tento článek pomocí trackbacku.

Zanechat komentář