2018 Hunter Game - Golem

Josef Hlávka – architekt a mecenáš, který rozdal vše co měl

Josef Hlávka

Porodnice u Apolináře, Dvorní opera ve Vídni, rezidence biskupa v Černovicích na Ukrajině, Česká akademie pro vědy, slovesnost a umění – za těmito institucemi stála mimořádná osobnost českého architekta, stavitele a mecenáše Josefa Hlávky. Od smrti největšího filantropa novodobé české historie uplynulo již sto let. Dobové portréty zachycují Hlávku jako vážného vousatého muže s lehce podmračenou tváří a vlídnýma očima. V profesním životě byl dítětem štěstěny, tedy dařilo se mu vše, na co jen sáhl. Od mládí vynikal výjimečnou pílí a obzvláště pak neuvěřitelným pracovním nasazením.

Rozcestník: Josef Hlávka

Zámek Lužany a socha Josefa Hlávky Strasti života:
Profesní život byl velkolepý a velmi úspěšný, na druhou stranu se ale strasti nevyhnuly jeho osobnímu životu. Pro přílišné pracovní vypětí ve svých osmatřiceti letech ochrnul na dolní polovinu těla a deset let byl upoután k invalidnímu křeslu. Neveselé období završila smrt jeho první ženy Marie. Zdrcený, leč uzdravený Hlávka se ještě více poroučel do práce a začal se věnovat mecenášské činnosti. Připomeňme si nyní kousek z Hlávkova mládí.

Mládí pana stavitele: Josef Hlávka
Josef Hlávka se narodil v polovině února 1831 v Přešticích a od deseti let věku navštěvoval gymnázium v Klatovech, odkud přešel na přípravku, na technická studia v Praze. V letech 1851 – 1854 studoval architekturu na Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde si tehdejších zdrojů osvojil „praktickou zručnost zednickou“ u stavitele Františka Šebka, Čecha, od něhož obdržel výuční list. Samozřejmě zednický. Roku 1854 jej přijal Šebek trvale do své kanceláře jako architekta a záhy jej pověřil řízením úřadu ředitele své stavební kanceláře. Zde obdržel také Hlávka obdržel stipendium na dvouletou cestu po Itálii, Řecku, Francii, Anglii a Německu, které mu bylo prodlouženo po uplynutí cestovní lhůty na třetí rok. Této studijní cesty Hlávka znamenitě využil a trvale se usadil ve Vídni, kde dosáhl roku 1860 stavební koncese. Následně převzal od stavitele Šebka stavební kancelář i veškeré podnikatelské zařízení do osobního vlastnictví a o pár let později soutěžil o stavbu velkého, vídeňského kostela Lazaristů. Vyhrál a církevní stánek dokončil. Rychlým a přesným vedením této stavby si dobyl Hlávka nejlepší stavitelskou pověst, takže byl v průběhu stavby kostela vyzván, aby soutěžil o výstavbu nové dvorní opery.

Rozcestník: Osobnosti Prahy

Univerzitní budova v Černovicích Velkolepé Hlávkovy stavby
Současně se stavbou Velké Opery provedl Hlávka ještě řadu monumentálních staveb ve Vídni, množství staveb soukromých domů, kostel v Köpfingu v Horních Rakousích. Jeho největším „majstrštikem“ byl komplex staveb pro metropolitu řeckopravoslavné církve v hlavním městě západní Bukoviny, Černovicích. Nyní je to sídlo jedné z desítky nejslavnějších ukrajinských univerzit a kandidátem na zápis do Unesco. V šesté dekádě devatenáctého století vypracoval Hlávka plány na zemskou porodnici v Praze ve slohu gotickém v pavilónové soustavě. Po velké povodni, kdy se v roce 1890 zřítila část Karlova mostu, prosadil jeho obnovu do původní podoby z doby Karla IV.

Hlávka mecenášem a podporovatelem úmění
V 55 letech se podruhé oženil s klavíristkou a zpěvačkou Zdeňkou Havelkovou. Díky ní se Lužanský zámek, který Hlávka původně koupil pro svou matku, stal mekkou českých umělců. Pohostinnosti štědrého a zároveň uvážlivého hostitele užíval výkvět českých umělců mezi jinými Hynais, Brožík, Švabinský, Aleš, Vrchlický, Sládek a Myslbek. Na zámku často pobýval také hudební skladatel Antonín Dvořák, který při příležitosti vysvěcení tamní, nové, zámecké kaple složil mši, takzvanou Lužanskou.

Jak bylo v úvodu zmíněno, na tuberkulózu mu zemřela  jeho první manželka Marie. Po této tragické události se Hlávka rozhodl, že se na trvalo usadí v Čechách. Nemohl udělat lépe … V Praze zahájil svou činnost jako český mecenáš.

Velkým Hlávkovým, dobrodějným skutkem  bylo v roce 1882 věnování 22 000 zlatých na založení České univerzitní nadace Josefa a Marie Hlávkových, roku 1883 věnoval dalších 25 000 zlatých ČVUT.

Václavské náměstí a pomník svatého Václava Zasloužil se taktéž o vznik a založení  Akademie věd, kde se stává    prvním prezidentem a zůstává jím  až do své smrti. U příležitosti prvního slavnostního zasedání složil Hlávka jistinou 15 000 zlatých na Fond pro zřízení jezdecké sochy svatého Václava na Václavském náměstí. Dílo dokončil dobře známý sochař Josef Václav Myslbek. V dubnu 1893 předložil Hlávka ministerstvu školství návrh na zestátnění pražské akademie malířské spolu s vyjádřením, že věnuje 100 000 zlatých na založení Českého jubilejní nadace pro výtvarné umění, z jehož úroků by se zřídila studijní a cestovní stipendia posluchačů České vysoké školy výtvarných umění.

Z posledních Hlávkových činů můžeme připomenout založení Národohospodářského ústavu připojeného k České Akademii. Celkem věnoval Hlávka za svého života různým nadacím a spolkům bezmála milion a půl korun. Dnes byste si řekli, že to je pro mecenáše pakatel, ale v té době to byly skutečně velké peníze.

Můžeme tedy říci,  že  své životní poslání vyplnil  nejdokonalejším způsobem a dosáhl vše co si nejspíše vysnil. Po zásluze byl za  své velkodušné skutky  Hlávka vyznamenán vysokými a čestnými řády i tituly státními i občanskými.

Dne 11. března 1908 zemřel po krátké nemoci v Praze. Pro svůj národ zanechal nejvzácnější kulturní památky.

Josef Holek

Památky Praha 1: - zde

Památky Praha 2: - zde

Rubrika památky Prahy : - zde

Rubrika osobnosti Prahy :- zde

Zdarma tištěný průvodce po památkách: - zde


« « František Palacký – vzdělanec samouk | Nové témata – Výlety po Praze » »

Můžete nám zanechat komentář, nebo odkázat na tento článek pomocí trackbacku.

Zanechat komentář