Muzeum kostek 2019

František Palacký – vzdělanec samouk

František Palacký

Motto: „Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm.“

Každý Čech má kromě otce vlastního i některé otce další. Nebyli sice u našeho početí ani narození, přesto existují. Nazvali jsme je tak, protože jimi byli. Například máme „Otce vlasti“ – i když Lucemburka a dokonce jednoho „tatíčka“. Mezi nimi je i ten, který je obecně nazýván „Otec národa“. K této poctě nepřišel náhodou. Stál u obnovy národního ducha a na jeho celoživotní tvorbě a díle bylo mnohé postaveno jako na základech národa obrozeného, pokud ne přímo znovu se rodícího. Jako sadař sází stromy, aby se dočkal ovoce i on celý život vkládal do úrodné půdy národního vědomí své poznání s odkazem: „máte dobré kořeny, silný kmen a dočkáte se úrody, když nezapomenete, kým jste a odkud pocházíte.“ Jmenoval se František Palacký.

Narodil se v protestantské rodině v Hodslavicích na Moravě 14.6.1798 jako nejnadanější z 11 dětí. Studoval lyceum v Trenčíně a v Bratislavě. Vysokoškolského diplomu mu dopřáno nebylo, přesto během svého života dosáhl vlastní cílevědomou pílí znalostí a vědomostí, které by mu mohl závidět kdekterý pan profesor. Ovládl sedm řečí a vstřebal a zpracoval neuvěřitelné množství informací, které se týkaly především historie jeho milovaného českého národa.

Jeho tvůrčí zrání vycházelo zejména z doby národního obrození. Osobně se znal, spolupracoval a také čerpal z jeho velikánů Dobrovského, Jungmanna, Čelakovského, Šafaříka, Riegra i dalších. Patřil založením mezi staročechy a bezmezně věřil v sílu národních tradic. Celý svůj život se nepřestal intenzivně vzdělávat a pozvolna si získával svými vědomostmi obdiv a uznání v odborných kruzích i u veřejnosti. Vyrůstal z něho uznávaný a respektovaný historik a dějepisec, což mělo vliv i na práci, kterou zastával a pozice, které ve vědecké sféře zaujal. Hmotně byl dobře zabezpečený a mohl se tedy věnovat jen své činnosti a poslání, kterým se rozhodl dát celý svůj život.

S blížícími se událostmi a děním před revolučním rokem 1848 vstoupil do politiky, protože z atmosféry a situace ve státě vycítil, že jeho čas nastal a je třeba přejít od slov k činům. Přes své nesporné ambice odmítal veřejné funkce a byl spíše kritikem a oponentem pokusů o státoprávní razantní řešení, ke kterému podle něho ještě nedozrál čas. Jeho přesvědčením bylo vytvoření federativního uspořádání rakouské konstituční monarchie s principy rovnosti jejích národů a práva.

Po všeobecné ztrátě iluzí z roku 1848, po nástupu Bachova absolutismu, byl Palacký nucen, stejně jako mnozí ostatní, slevit z idejí na nové uspořádání světa. Stáhl se do ústraní, ale ve svém odhodlání neustal. V omezeném prostředí, sledován rakouskou policií, dál usilovně pracoval tentokrát v oblasti věcí veřejných. Vždy ale ve prospěch českého národa a jeho svébytnosti. Stal se jedním z vůdčích osobností založení Národního divadla v roce 1868, ke kterému jako první povolaný Čech posvětil základní kámen.

Ale mnohem víc než základní kámen jedné stavby znamená jeho životní dílo, které je pilířem národního vědomí. Dokázal, že národ, jakkoliv na kolenou, nepřestává žít může úspěšně bojovat o svou svébytnost. Může se sklonit či ohnout, ale nesmí přestat růst. A bez vůle přežít a především bez vědomí vlastních tradic, odhodlání a síly to nelze uskutečnit.

Jeho bezesporu největším dílem jsou Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě, které tvořil skoro 30 let. Nebylo mu dopřáno v dějinách české historie dál pokračovat. Dílo končí rokem 1526, smrtí Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče a nástupem Habsburků na český trůn. Je to bezesporu nejucelenější a nejpodrobnější přehled dějin českého národa od dob jeho počátků, tj. pověstí o éře prvních Přemyslovců až do doby začátku útlaku a dob nejtemnějších. Bez ohledu na ostatní Palackého díla, toto nad nimi vysoko ční jak svým obsahem tak i významem. Pokud o někom lze říci, že byl otcem národa, tak František Palacký jím v každém případě byl. A je jím dodnes. Zemřel 26.5.1876 v Praze a smutečního průvodu se účastnilo padesát tisíc plačících lidí. Komu čest, tomu čest.

Luděk Lánský

Z Palackého díla:

poezie – Na horu Radhošť, Ideál říše, aj.

vědecké spisy – Život Jana Ámose Komenského, aj.

historie – Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě, aj.

Rubrika památky Prahy :  - zde

Rubrika osobnosti Prahy :- zde

Zdarma tištěný průvodce po památkách: - zde

Další osobnosti

Karel IV - více zde

Edward Kelly - více zde

Josef Ressel – více zde

Josef Hlávka – vyjde 17.3.2010

Více o památkách Prahy 2 naleznete v tištěném turistickém průvodci PRAGUE CITY LINE PRAHA 2

ZDARMA Objednejte zde,    stáhněte zdarma zde

« « Josef Ressel – nešťastný vynálezce | Josef Hlávka – architekt a mecenáš, který rozdal vše co měl » »

Můžete nám zanechat komentář, nebo odkázat na tento článek pomocí trackbacku.

Zanechat komentář