Ferdinand V. Dobrotivý a umění jeho doby
Výstava, konající se pod záštitou manželky prezidenta republiky paní Livie Klausové, je věnována osobnosti rakouského císaře a posledního korunovaného českého krále Ferdinanda V. Dobrotivého.
Stránka vše o Pražském hradu čtěte zde
Narodil se ve Vídni 19. dubna 1793 jako syn rakouského císaře a uherského a českého krále Františka I. (1768–1835) a Marie Terezy z Bourbonu a Obojí Sicílie (1772–1807). Většinu svého života byl úzce spjatý s Prahou. I když nebyl od útlého dětství zcela zdráv, měl velké hudební nadání, nadšeně se zabýval botanikou a sledoval vývoj techniky. V roce 1830 byl v Prešpurku (Bratislavě) korunován na uherského krále. Po otcově smrti v roce 1835 se stal rakouským císařem jako Ferdinand I. Pro české země byl však nejpodstatnější rok 1836, kdy byl 7. září na Pražském hradě jako poslední z rodu Habsburků korunován svatováclavskou korunou na českého krále pod jménem Ferdinand V. O dva roky po té 6. září 1838 proběhla jeho korunovace v Miláně na lombardského krále. Jeho vláda skončila s pádem kabinetu kancléře Klementa Metternicha (1773–1859) v lavině revolučních událostí roku 1848. 2. prosince 1848 byl v Olomouci zveřejněn manifest oznamující Ferdinandovu abdikaci ve prospěch jeho synovce Františka Josefa I. (1830–1916). Po zbytek svého života pak žil Ferdinand I. (V.) Dobrotivý společně s manželkou Marií Annou Karolínou Piou Savojskou (1803–1884) na Pražském hradě, kde 29. června roku 1875 zemřel. Jeho ostatky jsou uloženy po boku nejbližších příbuzných v kapucínské kryptě ve Vídni. Pražský hrad se za Ferdinandova života stal naposledy ve své historii trvalou rezidencí člena císařské rodiny.
Výstava představuje ve dvou prostorech široké spektrum exponátů přibližující osobnost císaře, včetně jeho neveřejného života.
V Královském letohrádku je návštěvníkovi chronologicky představen všední i sváteční den panovníka na Pražském hradě a sejourech. Řada exponátů se týká korunovace na českého krále (1836). Mnohé předměty ze sbírek Pražského hradu (obrazy, sochy, liturgické náčiní a textil, nábytek aj.) dokládají vybavení dvorní kaple sv. Kříže, kanceláří úředníků i císařských salonů kdysi užívaných královskými manžely po jejich abdikaci v roce 1848. Jiné předměty jsou vypůjčeny z někdejších letních sídel Zákupy a Ploskovice.
V Císařské konírně jsou vystavena umělecká díla, která Ferdinand získal během českého pobytu. Tyto práce byly doplněny v intencích Ferdinandova vkusu. Nabízí se příležitost shlédnout řadu dosud opomíjených a nevystavených obrazů. Jsou to díla světového významu a české klasiky. Vedle prací Bertela Thorvaldsena, Friedricha Amerlinga, Petera Fendiho, Friedricha Gauermanna nebo Johanna Wilhelma Schirmera lze spatřit práce českých autorů, kteří významným způsobem zasáhli do světového výtvarného dění. Spolu s vynikajícími díly české krajinářské školy (Alois Bubák, Adolf Kosárek, August Piepenhagen) jsou k vidění i obrazy českých nazarénů, kteří náleželi k oblíbeným Ferdinandovým umělcům. Na výstavě jsou zastoupena i díla Josefa Führicha, Františka Tkadlíka a nebo Josefa Hellicha.
Předměty bezprostředně užívané Ferdinandem a jeho chotí doplňují a úplný dojem výstavy vhodně dotvářejí výpůjčky ze státních i soukromých sbírek.
Kdy a kde:
1. 6. 2012 – 9. 9. 2012
otevřeno denně od 10:00 do 18:00
Areál Pražského hradu
Královský letohrádek a Císařská konírna
Spojení:
Metro linka A – stanice Malostranská.
Dále tram 22, historická tram č. 91 – stanice Pražský hrad.
Odtud se dáte kolem restaurace Lví dvůr přes Prašný most až na II. nádvoří Pražského hradu.
Dopravní spojení:
Vyhledání spojení: klikněte zde
Informace o pražské dopravě: klikněte zde
Informace o pražské hromadné dopravě: klikněte zde
Zajímavé odkazy
Památky Praha 1: - zde
Památky Praha 2: - zde
Památky Praha 3: -zde
Pražský hrad: -zde
Královská cesta: -zde
Staroměstské náměstí: -zde
Karlův most:-zde
Židovská Praha: -zde
Petřín: -zde
Kampa: -zde
Vyšehrad: -zde
Pražské zahrady a parky: -zde
Rubrika osobnosti Prahy: - zde
Mapa:
Nahrávání ...
Nejnovější komentáře