Masopust 2019

Bezbariérový Pražský hrad

trasa-5d

Pražský hrad paří mezi místa, která si určitě nenechte ujít. Je symbolem tisícileté historie Prahy. Byl založen v letech 880 – 890 jako románské hradiště jehož zbytky jsou dodnes zachovány pod dlažbou na třetím nádvoří.

- většina památek Pražského hradu má bezbariérový přístup
- najdete na trase PRAGUE CITY LINE Praha 1
- pro nevidomé a slabozraké jsou k dispozici plastické průvodce ve slepeckém písmu

Přístupné objekty Pražského hradu bez bariér:

  • Bazilika sv. Jiří

- bezbariérový přístup
– najdete na trase PRAGUE CITY LINE PRAHA 1

JIŘÍ Bazilika sv. Jiří je nejlépe zachovaným románským svatostánkem v Praze. Výjimku tvoří pouze její barokní průčelí ze 17. století. Charakteristické jsou věže baziliky, které nejsou stejné tloušťky – jižní, mohutnější, dostala jméno Adam; severní je útlejší a jmenuje se Eva. V apsidě severní boční lodě uvnitř baziliky jsou zachovány zbytky románských maleb a torzo gotické Piety – sochy Panny Marie s Kristem. Dvouramenné barokní schodiště nás dovede z hlavní lodě do kněžiště zakončeného polokruhovou apsidou. V klenbě kněžiště je zachována pozdně románská freska z poloviny 13. století. Při jedné z rekonstrukcí byly objeveny hroby českých knížat z 10.a 11.století. Je zde také hrobka přemyslovské kněžny sv. Ludmily patronky Českého státu, která byla zavražděna v 9.století. Ke kostelu je na jižní straně připojena barokní kaple sv. Jana Nepomuckého s jeho sochou na průčelí od F. M. Brokoffa.
Klášter sv. Jiří – první ženský klášter v Čechách – byl založen při stejnojmenné bazilice roku 973. Klášter byl střediskem vědy, působilo zde významné skriptorium, kde vznikla řada středověkých iluminovaných rukopisů i hudebních děl. O významu kláštera svědčí i to, že zdejší abatyše měly právo společně s arcibiskupem korunovat české královny. Mnohokrát přestavovaný klášter byl nakonec roku 1782 zrušen a změněn na kasárna. V letech 1962-74 byl rekonstruován pro sbírky českého umění období gotiky, renesance a baroka Národní galerie.

  • Klášter sv. Jiří

- bezbariérový přístup
- haptická expozice
- najdete na trase PRAGUE CITY LINE PRAHA 1

Sbírky českého umění Národní galerie Jiřského kláštera jsou seřazeny chronologicky dle jednotlivých časových období. V přízemí kláštera můžete vidět české umění 14. století, které pokračuje v druhém patře sbírkami ze století 15., 16. a ve třetím patře kláštera jsou zakončeny uměním manýristickým a barokním.
Můžete zde obdivovat díla jako je Svatá Alžběta – deskový obraz ze 14. století od Mistra Theodorika, který také vyzdobil známou kapli sv. Kříže na Karlštejně, autoportrét Jana Kupeckého z roku 1711, Bystu Mluvícího apoštola, kterou namaloval v roce 1725 světoznámý barokní malíř Petr Brandl. Uvidíte zde sochy od F.M.Brokoffa, Adriena de Vriese, M. B. Brauna a mnoho dalších nádherných a cenných děl.

  • Míčovna Pražského hradu

- bezbariérový přístup

Architekt Bonifác Wohlmuth a Oldřich Aostalis ji postavili v letech 1567 – 69 na pokraji dolní části Jeleního příkopu. Budova o rozměrech 68 a 13 m byla skutečným skvostem renesanční architektury. Mezi deseti jónskými polosloupy byla až do výše 14 m umístěna sgrafita – personifikace čtyř živlů (země, vzduch, oheň, voda), sedmi hlavních ctností (předvídavost, umírněnost, milosrdenství, naděje, spravedlnost, statečnost, věrnost) a osmi svobodných umění (teologie, astronomie, geometrie, hudba, aritmetika, rétorika, dialektika, gramatika).

  • Obrazárna Pražského hradu

- bezbariérový přístup
- bezbariérové WC
– najdete na trase PRAGUE CITY LINE PRAHA 1

Byla z Rudolfových koníren upravena v roce 1965 a je zde instalována část původní sbírky obrazů Rudolfa II. Rudolf II. byl na svoji dobu velmi vzdělaným člověkem. Ví se o něm, že za dobu svého panování kolem sebe shromáždil plejádu tvůrčích osobností. Malíře, sochaře, umělecké řemeslníky, astronomy, alchymisty, lékaře. Vždy se o umění zajímal, stejně jako o vědu, zvláště o obory na pomezí exaktnosti a šarlatánství, o alchymii a astrologii. Např. za dobu své vlády shromáždil neuvěřitelných 3000 obrazů převážně vysoké kvality. Měl jedinečnou ucelenou sbírku obrazů Dürerových, Boschových, Pietra Brunghela staršího, plátna Leonarda, Tiziana, Raffaela, Cranacha, Tintoretta. Jeho sbírky obsahovali kolekci uměleckořemeslných artefaktů, zlatý poklad, kolekci minerálů, hodiny, hvězdářské a měřící přístroje, mechanické hračky, rozsáhlou knihovnu, přírodniny, vycpaniny a různé rarity např.: perpetum mobile, rohy bájných jednorožců, mandragory, holenní kost obra atd. Sbírka jeho obrazů patřila k největším na světě, sbírka klenotů pak k nejdražším. Rudolf II. měl v plánu, že ze svých sbírek učiní universální muzeum tzv.„encyklopedii viditelného světa“.

  • Ledeburská zahrada

- bezbariérový přístup z Valdštejnského náměstí na parter Ledeburské zahrady.
- najdete na trase PRAGUE CITY LINE PRAHA 1

Tyto zahrady se rozkládají v místech, kde ve středověku pokrývaly příkrý severní svah pod Pražským hradem vinice.
V 16. století si zde šlechta začala stavět paláce a terasovité zahrady. Tři zahrady, které kdysi patřily k Ledeburskému, Furstenberskemu a Pálffyovskému paláci, byly spojeny do jednoho celku. Zahradu Furstenberskou vytvořil roku 1784 Ignác Palliardi. Na horní terase se nachází zahradní pavilon, který zdobí sochy a antické vázy. V malém domečku s kulatou věží vysoko ve stráni byla umístěna lázeň pro majitelku Barboru Černínovou. Pálffyovská zahrada není sice tak bohatě vyzdobena, ale jsou zde unikátní sluneční hodiny namalované nad vrcholem krytého schodiště. V Ledeburské zahradě se nachází nádherná sala terrena (zahradní pavilon) od architekta Jana Santiniho a Giovanniho Battisty Alliprandiho.
Vstup do těchto zahrad je z Pálffyovského paláce na Valdštejnském náměstí a jejich prohlídka opravdu stojí za to.

  • Starý královský palác

- bezbariérový přístup
– najdete na trase PRAGUE CITY LINE PRAHA 1

Starý královský palác se nachází jižně od katedrály sv. Víta a patří mezi nejstarší stavby Pražského hradu. Během své dlouhé historie se také několikrát významně zapsal do českých dějin. V době habsburské zde sídlily státní úřady. V roce 1618 zde proběhla tzv. Pražská defenestrace a následně pak v roce 1621 byl tady podepsán rozsudek smrti nad 27 účastníky protihabsburského odboje.
Stavba paláce probíhala ve třech časových obdobích. Již v 11. století zde stál románský knížecí palác, jehož zbytky dnes tvoří sklepení paláce. Přemysl Otakar II. a později Karel IV. na tomto románském základě nechali vystavět nové prostory, které jsou zachovány ve spodních palácových patrech. Viditelné jsou z této doby gotické arkády do severního dvora stavby. V této době také vznikla Kaple všech svatých, která je na východě připojena k paláci. Nejvýznamnějším obdobím architektonického vývoje paláce byla doba vlády Vladislava Jagellonského na konci 15. století, kdy na přestavbě Královského paláce pracoval architekt Benedikt Reid. Tento architekt spojil dřívější místnosti, které obýval Karel IV. a vystavěl zde největší středověkou světskou místnost tehdejší Evropy – Vladislavský sál.

  • Katedrála sv. Víta

- bezbariérový vstup
- upravené WC z pravé strany
- najdete na trase PRAGUE CITY LINE PRAHA 1

Katedrála sv. Víta v gotickém slohu je dominantou celého nádvoří a zároveň nejvýraznější stavbou celé staré Prahy. Původně v místech dnešní katedrály stávala kamenná rotunda, založená v letech 926-929, a posléze románská bazilika z roku 1085. Karel IV. nechal baziliku zbourat a rozhodl se postavit na jejím místě chrám, jednak proto, aby zvýšil lesk své moci, a jednak proto, že pražské biskupství bylo za jeho vlády povýšeno na arcibiskupství. A každé město, ve kterém sídlilo arcibiskupství, muselo mít svou katedrálu. Karel IV. tedy dal roku 1344 příkaz ke stavbě katedrály. Prvním stavitelem tohoto svatostánku byl Matyáš z Arrasu, který vystavěl osm kaplí na konci dnešní katedrály. Po jeho smrti v roce 1352 pokračoval ve stavbě Petr Parléř z německého Gmündu. Do své smrti v roce 1399 stačil vystavět zbytky chórových kaplí, vytvořit trifórium, zaklenout chór a uzavřít katedrálu prozatímní stěnou. Ovšem ve stavbě, která měla po smrti Petra Parléře pouze polovic délky dnešní, se po dalších 500 let nepokračovalo. Až v 19. století byla založena Jednota pro dostavění chrámu a stavitelé Josef Kranner, Josef Mocker a Kamil Hilbert stavbu roku 1929 dokončili.
Svatovítská katedrála je dnes 124m dlouhá, 33m vysoká a největší šířka stavby je 60m. Katedrála je trojlodní stavbou doplněná příčnou lodí a věncem chórových kaplí, klenbu nese 28 pilířů. Chrámová věž je vysoká 96,5m a je zakončena renesanční helmicí, na níž je upevněn 3,5m vysoký český lev. V této věži je také umístěn největší zvon v Čechách z roku 1549 vážící 16,5 tuny.

  • Zahrady Pražského hradu

- bezbariérový přístup
– najdete na trase PRAGUE CITY LINE PRAHA 1

Zahrady hradu se rozprostírají kolem téměř celého hradního areálu a dnes už jsou po rozsáhlých rekonstrukcích veřejně přístupné. Zde můžete odpočívat a zároveň obdivovat umění dávných zahradních architektů.

  • Císařská konírna

- bezbariérová přístup, od Prašného mostu v průjezdu vlevo (naproti Obrazárně)

Vcházíme-li do areálu Hradu od Prašného mostu ze severu, míjíme čestnou stráž po obou stranách Severní brány, zvané též brána Pacassiho. Z průjezdu za branou vlevo je vstup do Císařské konírny, dnes výstavního a koncertního sálu. Po obou stranách Severní brány byly stáje již za Ferdinanda I. Rudolf II., vášnivý milovník a sběratel koní, dal na jejich místě po r. 1583 stavět nové nádherné stáje, tehdy vysoce oceňované. Muselo být tehdy zbořeno nároží románské hradby a Stará Vikárka, za kterou dal císař svatovítské kapitule náhradní budovu. Byl zde vybudován dlouhý prostor zaklenutý valenou klenbou s výsečemi. Klenba je opatřena sítí nepravých štukových žeber. Pravděpodobně ve 20. st. byl prostor na východní straně rozdělen a využíván jako chodba, tělocvična a lakýrnická dílna. V 80. letech začala Kancelář prezidenta republiky připravovat rekonstrukci a v r. 1990 bylo definitivně rozhodnuto, že zde bude samostatný prostorný výstavní sál, v němž pořádá výstavy Správa Pražského hradu.

« « Prague City Line Praha 2: NOVÝ tištěný průvodce | Restaurace U Pinkasů – Oblíbené recepty – Znojemská pečeně » »

Můžete nám zanechat komentář, nebo odkázat na tento článek pomocí trackbacku.

1 reakce u článku “Bezbariérový Pražský hrad”

  1. [...] rozpis bezbariérových památek Pražského hradu [...]

Zanechat komentář