2018 Hunter Game - Golem

Pražské židovské město

Pha1 - Staronová synagoga031

Pražské židovské město – ukrývá druhé největší židovské muzeum na světě.  Prostřednictvím tohoto článku bych vás ráda pozvala na místo, které bylo velice významné pro historii pražského židovství vůbec. Počátky nacházíme v dobách 13. století, kdy byli židé nuceni žít odděleně od křesťanského obyvatelstva v tzv. ghettech. Dnes se společně vypravíme do nejstaršího a také největšího židovského ghetta v Evropě, ve kterém se nachází druhé největší světové muzeum židovství.

-

Historie: Staronová Synagoga z východu kolem roku 1836
Podle historických pramenů přišli Židé do Prahy z Jeruzaléma, v důsledku rozsáhlého ničení chrámů. Putovali do naší vlasti údajně ze dvou míst. Jedna část Židů ta největší, pocházela z Východu ze samotné Byzance, druhá – menší a pozdější skupina přišla od jihozápadu z Alp. Židovští osadníci se zde již usazovali od 10.století a představovali specifickou skupinu lidí, kteří se řídili svými zvyklostmi a náboženským řádem, kterým se výrazně odlišovali od ostatních obyvatel.

Právě z období prvního osídlení si připomínáme synagogu na malostranském Újezdě, ke které mimo jiné patřil nejstarší židovský hřbitov. Synagoga i hřbitov bohužel ve 12.století zanikly. Jedenácté a dvanácté století je spojováno s dalším pražským osidlováním, tentokráte dnešní Vladislavské ulice, kde také později vznikl další židovský hřbitov. Jako vznik se uvádí rok 1254 a jeho zánik je datován rokem 1478.

Ve 30.letech 13.století bylo již území tak rozsáhlé, že docházelo k jeho sjednocování  výstavbou mohutného hradebního opevnění, jež započalo éru Starého Židovského Města. Výstavba hradeb byla také podnícena stále častějšími útoky na židovské občany. Hradby původně nesloužily k pomyslnému oddělení, ale Židé si tímto způsobem chránili svůj majetek.

Pověsti spjaté se židovským ghettem: Golem
Staré židovské ghetto je opředeno mnoha pověstmi, kdy nejznámější z nich vypráví o bájné bytosti, zvané Golem. Golem byl údajně umělý člověk, kterého rabbi Löw, za pomoci vody, ohně a vzduchu, stvořil z hlíny. Život mu vdechl za pomoci tzv. šému, který obsahovat speciální kabalistickou formuli, a vkládal se Golemovi pod jazyk. Golem, kterému se posléze začalo říkat Josele, měl neuvěřitelnou sílu a dokázal téměř vše. Rabbi mu vyjmul šém vždy o šábesu – svátek, při kterém se podle židovských zvyků a tradic nesmí pracovat; jednou na to však zapomněl a než se vrátil zpět ze synagogy, Golem v záchvatu šílenství a zuřivosti zničil vše, co mu přišlo do cesty. Když mu rabbi šém opět vyjmul, tělo prý padlo na zem, rozpadlo se a hmota, která se z Golema roztříštila, byla přenesena na půdu Staronové synagogy, kde podle jedné z mnoha teorií pověsti, zůstala dodnes.

Turistická trasa PRAGUE CITY LINE Praha 1

Toulejte se Prahou 1, stáhněte si turistického průvodce a poznejte Prahu sami! Tato památka je součástí turistické naučné a poznávací trasy Prague City Line Praha 1. Klikněte zde a dostanete se na trasu.

» Pokračování »

Židovské obyvatelstvo:
Jak známo, patřili židovští obyvatelé k velmi bohatým lidem. Zabývali se obchodem a byli známí i pro půjčky. V okamžiku, kdy se o jejich jmění dozvěděl panovník, vybíral od nich vysoké daně, kterými výrazně zaplňoval královskou pokladnici. Několikrát se dokonce stalo, že si od Židů vypůjčil peníze. Odměnou za jejich služby byla královská ochrana celé židovské obce. Na důkaz královské vděčnosti, postavili kameníci z královské huti Staronovou synagogu. Jak jsme již uvedli v předešlých příspěvcích, řadí se tato synagoga k nejstarším v Evropě.

Rozcestníky všech památek: ZDE

Pogromy:
Ale ani samotné hradby nestačily ochránit židovské obyvatelstvo před ničivými pogromy. O Velikonocích v  roce 1389 došlo k největšímu krveprolití, drancování a ničení majetku, které ghetto zažilo. Zahynulo zde téměř 1 000 lidí. Mezi Židy, kteří tuto pohromu přežili, byl pozdější rabín Avigdor Kara. S tímto jménem jsme se již seznámili při procházce na Starém židovském hřbitově.

Rozkvět židovské obce: Starý židovský hřbitov a Pinkasova Synagoga
Lépe se začalo Židům dařit až za vlády Rudolfa II. Docházelo k velkému hospodářskému rozvoji a hlavně k rozvoji kultury v obci. Rudolf II. nařídil, že se veškeré spory mezi Židy a křesťany budou řešit jen královským soudem. Také potvrdil doposud nepsaná židovská privilegia. Po těchto královských rozhodnutích se několikanásobně zvýšil počet židovských obyvatel. Rozvíjelo se mnoho řemesel od obchodníků po peněžníky. V této, pro Židy příznivé době, také vzniklo mnoho staveb, synagog a došlo k velkému rozšíření vlivu židovského náboženství. Rozšíření bylo tak velké, že začaly být obavy o ohrožení křesťanství. Královský dvůr učinil jistá opatření, aby se judaismus tak rychle nešířil. Toto omezení se úplně podařilo až o 100 let později Marii Terezii, kdy na její příkaz došlo k vypovězení Židů z Prahy.

Jejich postavení se zlepšilo až za vlády Mariina syna Josefa II., kdy díky jedné z mnoha reforem získali Židé politickou rovnoprávnost. Došlo také k začlenění židovské obce mezi pražské čtvrti. Na důkaz vděčnosti císaři Josefu II., pojmenovali Židé tuto část městskou Josefov. Odtud tedy pochází název této části Prahy.

Problémy židovské obce: Asanace pražského ghetta
Ale jak už to bývá, každá radost jednou pomine a doposud bezstarostný život přináší nová a nová úskalí. Bohatí Židé se pojednou začali stěhovat do jiných míst Prahy a v bývalém ghettu zůstávali jen chudší občané. Toto vystěhování a oddělení mělo za následek mnoho problémů, hlavně hygienických. Začala výrazně klesat úroveň obce, zhoršily se hygienické podmínky, začaly se šířit ghettem různé nemoci a epidemie. Doposud nádherné a upravované stavby začaly v tomto důsledku chátrat a vše vygradovalo v rozsáhlé demolice a asanační zákroky. Na úkor těchto zásahů byly nenávratně strženy některé velmi významné budovy, ale díky včasné pomoci se velká část synagog a domů zachovala, zrekonstruovala a my si je dnes můžeme všechny prohlédnout. Na místě zbouraných staveb vyrostly nové synagogy, které se dnes mohou pyšnit ojedinělými architektonickými prvky.

Za 2. světové války byli Židé deportováni do koncentračních táborů. Z opuštěného Josefova se stalo skladiště konfiskovaného majetku. Po ukončení války zůstalo mnoho pozůstalosti v rukách Židovského muzea, protože jeho původní majitelé byli zavražděni v koncentračních táborech a židovské muzeum se tak stalo druhým největším židovským muzeem na světě.

Židovská radnice Židovské Město patřilo až do konce 19.století k nejdůležitějším částem Prahy a i v současnosti má v židovské tradici velký význam. Ráda bych vás upozornila na některé zajímavosti Židovské obce. Nedaleko Staronové synagogy můžete spatřit věž Židovské radnice, s jedním s unikátů, kterého si běžný turista ne vždy povšimne. Jedná se o hodiny, které jsou na věži umístěné, a jejich jedinečnost spočívá v tom, že jdou opačným směrem.

Další zajímavostí, kterou ještě musím zmínit, je skutečnost, že se právě zde nacházelo první sídlo pražské univerzity. Za kostelem sv. Mikuláše byl dům Žida Lazara. Po jeho smrti v roce 1366 Karel IV. tuto budovu daroval Pražskému vysokému učení a tak vznikla první kolej Karlova. Tato byla až do roku 1383, kdy Václav IV. koupil k těmto účelům nový dům – dnešní Karolinum.

-

Památky Praha 1: - zde

Památky Praha 2: - zde

Rubrika památky Prahy : - zde

Rubrika osobnosti Prahy :- zde

Zdarma tištěný průvodce po památkách: - zde

« « Dům U Černé Matky Boží – zajímavosti a legendy | Mistrovská díla rakouského a německého malířství 19. století » »

Both comments and pings are currently closed.

Comments are closed.