Muzeum kostek 2019

Leoš Janáček – Česká tvorba uchvátila celý svět

Tato česká hudební ikona patří mezi světově uznávané hudební skladatele v oblasti klasické hudby. Přínos na světová hudební mola jde ruku v ruce s díly, která byla inspirována lidovou hudbou z Moravy, zejména Janáčkova rodného Slovácka a Lašska. Ve světě se do lidského povědomí zapsal hlavně díky svým operám, dílu Glagolská mše, Sinfoniettě, symfonické básni Taras Bulba a komorním skladbám, a především díky dokonalým smyčcovým kvartetům.

Dětství
Jeden z nejoriginálnějších zástupců české a světové hudební moderny se narodil v obci Hukvaldy na severovýchodní Moravě 3. července 1854. Lásku k hudbě zdědil po svýchHukvaldy - rodiště Leoše  Janáčeka rodičích, kdy se jeho otec přísně staral o Janáčkovo hudební vzdělání, a tak už jako malý chlapec dokázal Leoš Janáček hrát velice náročné klavírní sonáty, což ovlivnilo celý jeho život.

Studia:
Svou životní etapu nejprve odstartoval studiem klášterní školy v Brně. Jednalo se o výběrovou školu pro chlapce, na kterou ho jeho otec poslal. Zde se musel potýkat s velmi krutou klášterní disciplínou, z čehož bych pochopitelně velice nešťastný. Odměnou však pro Leoše bylo základní hudební vzdělání a styk s mnoha významnými osobnostmi té doby, které se staly inspirací pro budoucí tvorbu. Již v té době se u něj projevilo pozoruhodné nadání a cit pro hudbu, který malý Leoš dále rozvíjel. Posléze absolvoval i místní gymnázium. Po úspěšném dokončení studia odešel do Prahy, kde studoval na prestižní varhanické škole a další, jak jinak než hudební vzdělání se mu dostalo v Lipsku a Vídni. Jeho tvorbu ovlivnilo o setkání s velikány, jako byl Bedřich Smetana a Antonín Dvořák.

Janáček ředitelem a profesorem:
Leoš Janáček - portrétPo studiích se vrátil zpět do Brna, kde se zúčastnil, ostatně jako všichni umělci té doby, národně-osvobozeneckých aktivit. V roce 1881 založil vlastní varhanickou školu a stal se jejím historicky prvním ředitelem. Vášeň a nadšení pro hudbu jej nadále neopouštěla, a tak své nadání rozvíjel jako dirigent a velmi brzy zahájil též svoji světoznámou kariéru hudebního skladatele. Po vzniku Československa působil spolu s Vilémem Kurzem jako profesor brněnské pobočky mistrovské školy Pražské konzervatoře a v roce 1919 založil proslulou Konzervatoř Brno. Janáčkovým posláním nebylo pouze hudbu vytvářet. Jeho životním cílem a smyslem se stalo předávat své nadání budoucím generacím, a rozvíjet v lidech talent a nadání pro umění.

Janáčkova rodina:
Netrvalo dlouho, a do té doby osamělý Janáček, se zamiloval do své šestnáctileté žákyně Zdeňky Schulzové. Láskyplné vzplanutí je opět promítlo do umělcových děl. S milovanou Zdeňkou se brzy oženil. Do šťastného manželství se za rok narodila dcera Olga a později syn Vladimír. Oba však zemřeli; syn už ve 2 a půl letech, dcera, když jí bylo 21 let. Ztráta obou dětí zasáhla do té doby šťastný pár, a hluboce poznamenala jejich životy.

Tvorba:
Ale zpět k tvorbě. Na počátku své skladatelské dráhy se umělec nechal inspirovat moravskou lidovou písní svého rodiště, jejíž prvky poté velice originálně převáděl do své hudby. Věnoval se sběratelství Lidové písni jeho rodné lašské lidové kultury, a podle vzoru Dvořákových „Slovanských tanců“ složil podobný komplet, inspirovaný lidovou hudbou svého rodného kraje, s názvem „Lašské tance“.

Po složení nepříliš úspěšných oper Šárka a Počátek románu se mu dostalo prvního ocenění. Janáčkova opera Její pastorkyňa byla v roce 1904 nadšeně přijata brněnským publikem. K pražské premiéře Její pastorkyně došlo však až v roce 1916, otevřela mu však dveře do celého světa. Pod názvem Jenůfa zaznamenala ještě téhož roku významný úspěch ve Vídni, posléze v Německu a v roce 1924 dokonce až v New Yorku. Byl to pro Leoše obrovský zlom v jeho tvorbě. Stal se světově proslulým, uznávaným a hlavně žádaným skladatelem. Proto v tvorbě nezahálel a od roku 1916 složil dalších pět významných operních děl, dva smyčcové kvartety, několik suit a písňové cykly, kdy nejznámější je Zápisník zmizelého.

Poslední období skladatelova života přineslo nejoriginálnější, nejvyzrálejší a světově proslulá díla orchestrální, především Sinfoniettu, symfonickou báseň Taras Bulba a slavnou Glagolskou mši. Tato mše je jednou z nejsvébytnějších skladeb světové hudby vůbec, a k její dokonalosti a přispívá skutečnost, že je napsaná ve staroslověnštině. Metoda Janáčkovy tvorby, která vykrystalizovala v Její pastorkyni, spočívající ve specifickém opakování motivů, dramatičnosti skladeb, a hlavně v originalitě jeho práce, která dostoupila v tomto díle vrcholu a dokonalé propracovanosti.


Glagolská mše
je současně ve vokálním projevu výsledkem Janáčkova dlouhodobého studia lidové hudby. Skladatel si zde obdivuhodně pohrává s kořeny slovanské hudební kultury. Čerpá především z cyrilometodějského odkazu, díky kterému dokonale předkládá atmosféru doby. Jedná se o naprosto nevšední dílo v celosvětovém měřítku nejen co do svébytnosti, ale též dokonalosti zpracování. Proto je dílo celosvětově uznávaným skvostem.

Leoš Janáček - opera Přihody lišky BystrouškyI v tomto vrcholném období jeho tvorby zaujímala operní tvorba velice důležitou roli. Opery Výlety pana Broučka, Věc Makropulos, kterou vytvořil po vzoru dramatu Karla Čapka, ale především Káťa Kabanová dodnes dobývají s velkým úspěchem světové hudební scény. Významné dílo Příhody lišky Bystroušky, bylo napsáno podle motivů bajky Rudolfa Těsnohlídka. Toto dílo přiláká mimo jiné i mladší publikum, na známou inscenaci O lišce Bystroušce. Poslední Janáčkovou opera Z mrtvého domu na motivy Dostojevského románu je velmi důstojným završením skladatelovy tvorby.

Další světová expanze Janáčkových děl se konala v Berlíně 8. prosince 1926, kdy byla publikem nadšeně přijata světová premiéra Concertina se sólistkou Ilonou Štěpánovou-Leoš Janáček- premiéra ConcertiaKurzovou (česká premiéra proběhla v Brně 16. února 1926).

Členství a doktoráty:
Tento český velikán, který ovlivnil řadu umělců, byl mimo skládání členem České akademie věd a umění, Pruské akademie umění, dopisujícím členem The School of Slavonic Studies v Londýně a předsedou Klubu moravských skladatelů. Jeho stěžejní životní díla byla poctěna mnoha cenami. Masarykova univerzita mu v Brně udělila čestný doktorát filosofie za jeho celoživotní tvůrčí odkaz.

Jeden z nejvýznamnějších světových skladatelů, náhle zemřel v ostravské nemocnici 12. srpna 1928 na zápal plic, který byl důsledkem nachlazení při návštěvě ve svých rodných Hukvaldech.

Připomenout si Leoše Janáčka   můžeme pamětní deskou na Karlově náměstí V Praze 2

Karlovo náměstí 3/319
120 00 Praha 2
GPS: 50.073966,14.418533

Rubrika památky Prahy :  - zde

Rubrika osobnosti Prahy :- zde

Zdarma tištěný průvodce po památkách: - zde

« « Vítězslav Hálek – zakladatel moderní české poezie | Josef Kajetán Tyl – Kde domov můj » »

Both comments and pings are currently closed.

Comments are closed.