2018 Hunter Game - Golem

Josef Kajetán Tyl – Kde domov můj

Josef Kajetán Tyl - portrét

Josef Kajetán Tyl je  obecně známý jako autor textu Národní hymny.  Jeho život a dílo  je mnohem rozsáhlejší .  Byl  autorem mnoha divadelních her, próz, ale  také ředitelem svého divadla,  hercem a ve své domě dokonce i  miláčkem národa.Josef Kajetán Tyl se narodil 4.2.1808 v Kutné Hoře. V té době byl v Kutné Hoře znám pod zcela jiným jménem, než pod jakým se zapsal do lidského povědomí. Tehdy se jmenoval Josef František Till. Jméno Kajetán dostal při křtu a příjmení ve tvaru Tyl začal používat až od roku 1838. Narodil se v chudé rodině, otec byl krejčí a bývalý vojenský muzikant, hrával na klarinet a svého synka brával rád s sebou do koncertních sálů. Rodiče však velmi brzo zemřeli a Josefa vychovávala jeho teta.

Studium
Svoji studijní dráhu započal na gymnáziu v rodné Kutné Hoře, kde záhy jeho učitel rozpoznal jeho nadání a obrovský hudební talent a díky němu byl Josef podporován, hlavně finančně, svou zámožnou babičkou. Později byl poslán na studie přímo do hlavního města. V Praze žil přímo v rodině samotného Václava Klimenta Klicpery, který v něm podporoval lásku k divadlu a umění obecně a ve svých dvaceti letech se Tyl stal ochotnickým hercem jistého kočovného divadla.

Život
Josef Kajetán Tyl miloval divadlo, kterému společně s psaním zasvětil prakticky celý život. Ve 30. a 40.letech se začal věnovat redaktorské činnosti a to především prostřednictvím literárních časopisů, např. Jindy a nyní, který přejmenoval na Květy – to se píše rok 1835. V tomto roce dává dohromady členy ochotnické společnosti a zakládá tak Ochotnické divadlo na pražské Malé Straně. Zde se mimo jiné stává dramaturgem českých divadelních představení ve Stavovském divadle, které v té době bylo divadlem německým. Toto divadlo postupně začalo hrát i hry v českém jazyce, návštěvníci je však mohli vidět pouze v neděli odpoledne. V této době se Tyl ocitá na vrcholu své kariéry, je národem opěvován a oslavován, a to především díky výrazné organizaci společenského života lidí, pořádáním plesů a jiného vyžití. V letech 1848 – 1849 se stal říšským poslancem. V té době si nadělal, právě díky poslaneckému křeslu řadu nepřátel. Výrazně a nebojácně kritizoval absolutistickou vládu a v důsledku těchto kritik přišel o post dramaturga, a tak se tedy vrátil zpět k divadlu.

Tvorba:
Tvorba Josefa Kajetána Tyla se zpravidla dělí do tří proudů. Mezi první jsou řazeny dramatické báchorky, mezi nejznámější patří Jiříkovo vidění, Čert na zemi, Tvrdohlavá žena, Lesní panna a nejznámější polo pohádka Strakonický dudák. Toto významné dílo bylo zfilmováno a vypráví o touze po bohatství o lásce, vystupují zde nadpřirozené bytosti, a řadí se k mnoha skvostům české literatury.

Druhou skupinu tvorby tvoří próza, kde vyzdvihneme povídky obracející se k minulosti, jako například Dekret kutnohorský, Poslední Čech, Rozervanec.

Poslední období své tvorby věnoval hrám. K těm ze současnosti patří Paní Marjánka matka pluku, Paličova dcera a nejznámější hra Fidlovačka. Tylova díla nesou význačné rysy vlastenectví a lásku k rodné zemi.

Národní hymna:

Nejvýznamnějším dílem je hra – pražská lokální fraška Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Zde se Tyl snaží zobrazit rušný život v první polovině 30.let 19.století. V této hře poprvé zaznívá hymna České republiky – píseň Kde domov můj. Psalo se tehdy 21.12.1934 a hra probíhala ve Stavovském divadle. Tato píseň, jejíž autor není nikdo jiný než František Škroup, později zaznívá na jarní slavnosti v nuselském údolí, v podání starého slepého muzikanta Mareše. Velmi brzo po této premiéře byla píseň znárodněla a po vzniku Československého státu se stala naší státní hymnou. Za svoji tvorbu obdržel Tyl cenu Matice české a jako první začal vydávat své Sebrané spisy.

Původní verze písně ve hře:

První sloka

Kde domov můj,
kde domov můj?
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách.
V sadě skví se jara květ –
zemský ráj to na pohled!
A to je ta krásná země –
země česká – domov můj.
Země česká – domov můj!

Druhá sloka

Kde domov můj,
kde domov můj?
Znáte v kraji bohumilém
tiché duše v těle čilém,
jasnou mysl, vznik a zdar
a tu sílu, vzdoru zmar?
To je Čechů slavné plémě,
mezi Čechy – domov můj,
mezi Čechy – domov můj!

Krátce ze soukromí
Stejně tak jako tvorba, byl i osobní život Josefa Kajetána Tyla velmi zajímavý. V kočovné herecké společnosti se seznámil s herečkou Magdalenou Forchheimovou. Po desetileté známosti ji učinil svou ženou. Vzal si ji však pouze proto, že se o něj starala v době nemoci. Jeho láska, ale patřila sestře Magdaleny Anně, která rovněž byla herečkou. S manželkou Magdalenou neměl Tyl žádné děti. Magdalena byla nejspíše velice tolerantní, protože jí vztah mezi sestrou a manžele nevadil. Tyl se vztahem s Annou nikterak netajit a měl s ní dokonce sedm dětí. V jejich domě s Josefem a Annou žila také Magdalena, která jim vypomáhala s výchovou dětí. Z historických pramenů se také dozvídáme, že dcery Eliška a Marie byly herečky u kočujících společností a syn František, který byl hercem ve Stavovském divadle, zde vystupoval pod pseudonymem Horník. Kráčeli tak ve šlépějích svého otce. Poslední dítě se narodilo až měsíc po Tylově smrti.

Na konci života
Kočovný život a starost o finanční zajištění početné rodiny Josefu spíše zdraví ukrajovalo, než nepřidávalo. Při poslední kočovné štaci do Plzně vážně onemocněl a dne 11.7.1856 v Plzni umírá. Podle dochovaných zdrojů byl pohřeb velkolepý. Do míst posledního rozloučení se sjely davy lidí, a uctily tak památku písní Kde domov můj. Hrob Josefa Kajetána Tyla je k vidění v Plzni na Mikulášském hřbitově.

Co se stalo s jeho manželkou a matkou jeho dětí? Tyto dvě ženy při něm zůstaly až do jeho smrti, pak se každá vydala svojí cestou. Anna se později provdala za herce, budoucího novináře a spisovatele Turnovského, který byl ochotný se postarat jak o ni, tak o její děti. V roce 1872 zanechala herectví a žila v ústraní. V roce 1903 zemřela v Praze. O Magdaleně víme pouze, že zemřela  18.2.1870.

Pamětní deska
Pamětí desku, připomínající nám tohoto velikána nalezneme v blízkosti Stavovského divadla. Deska se pyšní nápisem: JOSEF KAJETÁN TYL 1808-1856 ČELNÁ OSOBNOST OBROZENECKÉHO OBDOBÍ, PŮSOBIL V TOMTO DIVADLE JAKO HEREC I JAKO DRAMATIK. V JEHO HŘE FIDLOVAČKA ZAZNĚLA POPRVÉ 21. PROSINCE 1834 PÍSEŇ KDE DOMOV MŮJ, JEŽ SE STALA POZDĚJI NÁRODNÍ HYMNOU. HUDBU K TYLOVĚ HŘE NAPSAL FRANTIŠEK ŠKROUP 1801-1862 AUTOR PRVNÍ ČESKÉ OPERY DRÁTENÍK, JEJÍŽ PREMIERA SE KONALA V TOMTO DOMĚ 2. ÚNORA 1826

Lucie Niebauerová

Rubrika památky Prahy :  - zde

Rubrika osobnosti Prahy :- zde

Zdarma tištěný průvodce po památkách: - zde

« « Leoš Janáček – Česká tvorba uchvátila celý svět | Hotel Intercontinental Praha ***** » »

Both comments and pings are currently closed.

1 reakce u článku “Josef Kajetán Tyl – Kde domov můj”

  1. Miloš Gregor napsal:

    Píšete že píseň Kde domov můj byla poprvé uvedena 21.12 1934 ale o kus dál 1834,tak jsem z toho jelen,v kasárnách na Nám.republiky jsem byl na vojně a tam byla, deska kde to je asi zprávně,pokud ji novodobí ničitelé všeho nedstranili .S pozdravem Miloš Gregor
    Zdá se že je to jen překlep ale o století.
    FIDLOVAČKA ZAZNĚLA POPRVÉ 21. PROSINCE 1834 PÍSEŇ KDE DOMOV MŮJ