(C) 2020 Prague City Line
6. 3. 2017
Po napoleonských válkách se celá Evropa a i České království (v té době již přes 200 let součástí Rakouského císařství) ponořilo do klidnějších časů. A jaký to mělo dopad na Vyšehrad? » Pokračování »
6. 3. 2017
Po vydrancování husity a posléze znovuobnovení za vlády Jiříka z Poděbrad se z Vyšehradských rozvalin stává běžné středověké městečko. Z dnešního pohledu je těžko k uvěření, že zde žili vedle sebe měšťané, vinaři , řemeslníci a dokonce zemědělci. Opět vzkvétal i církevní život, který byl husitskými nepokoji nejvíce poznamenán. » Pokračování »
6. 3. 2017
Mezi nejtemnější období mýtického Vyšehradu můžeme zařadit husitské hnutí v Českém království. V této době je starobylá hora nad řekou Vltavou vykradena a ponechána svému osudu. Pojďme se podívat, jak se to stalo: » Pokračování »
6. 3. 2017
Koncem sedmdesátých let 17. století byla pevnost prakticky hotová. K zajištění bojeschopnosti a plného provozu bylo nutno zavést děla různých ráží a naplnit sklady „magacíny“ výstrojním a výzbrojním proviantem. Ale uzavřená pevnost k chodu potřebovala mnohem více. Byla postavena zbrojnice, nemocnice, ubikace(kasárna) pro vojáky, dále kuchyně, kovárna, stolárna, mlýn, pekárna, stáje pro koně, chlévy pro dobytek a další nezbytnosti k chodu pevnosti, která měla odolávat mnohaměsíčnímu obléhání. Tímto byl Vyšehrad jako pevnost uveden do provozu. » Pokračování »
6. 3. 2017
Imposantní skála s řekou u svého úpatí a dvěma roklinami po stranách přímo vybízela pro zbudování opevněného sídla, které by chránilo pražskou kotlinu. Není tedy pochyb o tom, že různá osídlení chráněná palisádami a příkopy, zde existovala už v době, kdy člověk cítil potřebu dobývat. Můžeme zde již v raném středověku najít prvotní formu převážně dřevěného strážného hradu. Svědčí o tom nálezy mincí. » Pokračování »
6. 3. 2017
Mnohý Pražan si řekne, že tam byl přece se školou nebo pak s rodinou. Nejeden přespolní přejede pohledem plochý obzor pevnosti, přerušený pouze špicemi novogotického kostela a pokrčí rameny. Cizinec si pomyslí, že cihlových pevností už pár viděl. Stačí však do areálu citadely vstoupit, aby všichni své názory změnili. » Pokračování »
3. 3. 2017
Karel IV. patří mezi nejvýznamnější panovníky v celé historii království českého a za jeho vlády země rozkvétala a těšila se blahobytu. Praha se stala centrem evropského dění a bylo opravdovou světovou metropolí. Pojďme se tedy podívat, jak probíhala korunovace tohoto významného panovníka.
3. 3. 2017
Účastníci korunovace a průvodů
Ke korunovaci byli přizváni vysocí církevní hodnostáři, čelní zemští šlechtici a pozváni byli také významní zahraniční hosté. Všichni hosté byli při slavnostním průvodu přítomni. Uspořádání lidí ve slavnostním průvodu měl vždy na starosti nejvyšší dvorský maršálek. Vždy zde byl kladen důraz na zohlednění postavení a příslušnosti k určitému stavu. Například vyšší zemští úředníci či zástupci měst museli vždy jít před rytíři, kteří zase museli být umístěni před zástupci panských stavů. » Pokračování »
3. 3. 2017
První královská korunovace v dějinách byla korunovace Vratislava II. českým králem a poslední korunovace byla korunovace Ferdinanda V, známého v českých dějinách jako Ferdinand I. Dobrotivý. » Pokračování »
3. 3. 2017
Co se skrývá pod pojmem korunovační klenoty? Jsou to vlastně předměty, které se používaly při slavnostní korunovaci českých králů. Jsou tvořeny Svatováclavskou korunou, žezlem, královským jablkem, korunovačním pláštěm. Tyto klenoty poté doplňují pouzdra a poduška pod korunu. Korunovační klenoty byly roku 1962 prohlášeny národní kulturní památkou. Díky tomuto příspěvku se o těchto pokladech naší vlasti dozvíte spoustu zajímavých informací, i například to, kde si je můžete prohlédnout. » Pokračování »
Nejnovější komentáře